Na vašich výrobcích jsou vidět různé barvy máku. Všechny jsou takto vypěstované?

Zabývám se tím asi patnáct let. Pěstuji modrý, bílý, růžový, černý a šedý mák. Každý kvete jinou barvou, má specifický druh makovice a jinou chuť. Při tvorbě používám zrnka i prázdné makovičky. Někdo si myslí, že jde jen o určitou dobu zralosti, že třeba bílý je nedozrálý, ale není to tak. Jsou to odrůdy.

Nebo se domnívá, že jste mák něčím obarvila…

I takové jsou reakce. Většinou různé odrůdy lidé vůbec neznají. Přitom bílý mák se u nás v minulosti dost pěstoval a je chuťově jiný. Existuje spousta receptů přímo na pochutiny z bílého nebo růžového máku. Tyto druhy jsou sladší. Moc mi chutnají a dětem taky.

Jak jste se vlastně k pěstování máku dostala?

Začalo to tím, že jsem pěstovala mák na jídlo. Nejdřív modrý, pak jsem sehnala bílý a když jsem přešla na růžový, tak jsem začala ze zrnek i tvořit různé dekorace. Nejdřív jsem výrobky moc neukazovala, protože mi to přišlo trochu bláznivé, ale známým se líbily, tak jsem je začala i prodávat. Mívám políčko i ve Valašském muzeu v přírodě. Mák je samosprašný a měl by se pěstovat spíš odděleně. Měl by se zasít teď, protože je nejvhodnější doba. Pak se musí dvakrát okopávat a přihrnovat.

Co všechno tvoříte z máku?

Makové panenky, obrázky, andílky, dělám i celé betlémy, postavy svatých. Vyráběla jsem svatého Františka nebo Matku Terezu. Pro mě je tato rostlina velmi kreativní.

Čím jste se zabývala dřív, než jste vytvořila svůj makový svět?

Měla jsem indickou čajovnu v Šumperku, pak jsem odešla na mateřskou a měla jsem po sobě tři děti. Vlastnili jsme tehdy celkem velký pozemek a na poli pěstovali kvůli dětem domácí zeleninu a k tomu jsem přidala i mák. Když jsem byla těhotná, měla jsem na mák velkou chuť, takže jsem si ho kupovala, no a pak začala pěstovat. V těhotenství mi chybělo železo a mák mi pomáhal. První rok, co jsem ho pěstovala, byl mák tak krásný a makovice tak moc pěkné, že je byla škoda vyhodit. Takže jsem začala zdobit.

A v Rožnově bydlíte jak dlouho?

Tři roky. Dřív jsem bydlela poměrně daleko od civilizace a děti se učily doma, ale později potřebovaly kolektiv. Stejně ale bydlíme u lesa. Je to kompromis.

Když jste hovořila o chuti máku a jeho zpracování, jak mák upravujete? Můžete poradit nějaký recept?

Klasika. Nudle a škubánky s mákem jíme často. Ale mám i specialitu, dělám makový dort. Jíme mák ale i samotný. Kromě toho připravuji makové mléko. Deset deka máku se pomele, zalije jedním litrem vody, necháte čtyři až pět hodin odležet. Pak vše rozmixujete a vznikne bílá voda. Když ji přecedíte přes sítko a plátno, vznikne bílé mléko, které má smetanovou chuť. Dá se třeba do něj přimíchat skořice. Děti zkoušely i granko. Je to velká dobrota. Mák obsahuje hodně oleje, takže řada lidí ho třeba jíst nemůže, ale makové mléko je odlehčené a má spoustu vápníku. Vitaminová bomba.

Často si lidé spojí mák spíš s omamnou látkou…

V některých státech se kvůli opiu vůbec mák nemůže pěstovat, ale tady ve slovanských zemích má mák velkou tradici. Jí se tu a všichni vědí, že je zdravý. Má dvanáctkrát více vápníku než mléko, obsahuje minerální látky, také železo, draslík a vitaminy. Historie pěstování máku spadá do doby bronzové.

Autor: TÁŇA MARKOVÁ