Paní Zdeňka Žlebková tady působila nejprve jako průvodčí na autobusové lince Krhová – Podlesí, jež byla součástí vznikající městské dopravy. Později pracovala jako účetní ve Stavebním bytovém družstvu.

Účetním byl také její manžel, který svůj profesní život spojil se státními drahami. Kromě toho se ve svých třiaosmdesáti letech stále věnuje pojišťovnictví a fandí počítačům.

Jeho o tři roky mladší žena byla léta průvodkyní Čedoku a po sedmdesátce absolvovala Univerzitu třetího věku. Nyní pečuje o jejich zahradu v Brankách na Moravě a vypomáhá ve vsetínské neziskové organizaci Onko Duha.

K jejich radostem patří oba synové, čtyři vnoučata a dva pravnuci. „Prožili jsme hodně zdravotních a jiných nesnází. Ale žili jsme vždy skromně a byli si navzájem oporou," říká Zdeňka Žlebková za souhlasného pokyvování svého muže. „Také nás sbližoval společný zájem pomáhat druhým, třeba při správě družstevních bytů," dodává pan Alois.

Autor: Josef Beneš