Organizátoři oslav zasvětili slavení pátek i celý následující víkend. Mysleli přitom na pamětníky, sportovní fanoušky i nejmenší Lužňany.

Luženské taneční kolo v sobotu doslova praskalo ve švech. Slavnostní zahájení oslav přilákalo stovky lidí. „V Lužné jsme kdysi bydleli. Stále tu máme známé a přátele, takže jsme si tento víkend nemohli nechat ujít," popsala nadšeně Magdaléna Pokorná.

Starosta Miroslav Papšík zavzpomínal na lidi, kteří se o rozvoj Lužné zasloužili, připomněl i významné rodáky. Jedním z nich byl sportovec Ludvík Liška. „Je to pán, který udělal kus práce na poli sportu, bývalý olympionik, rodák z Lužné," představil třiaosmdesátiletého Lužňana starosta.

Nezapomněl dodat, že se bývalý atlet a československý reprezentant zúčastnil Olympijských her v Helsinkách a v letech 1954 a 1956 byl mistrem republiky v běhu na osm set metrů. „Za to všechno, co pro naši republiku udělal, a že je náš rodák, bych mu rád něco předal. Něco aby nezapomněl, že pochází z Valašska," vysvětlil starosta a významnému rodákovi předal klobouk a valašku.

Živo ovšem nebylo jen na místním tanečním kole. Hned vedle bojovala o Luženský pohár hned tři mužstva. Z Lužné u Vsetína, Liptovské Lužné i Lužné u Rakovníka. Na otázku kterému týmu fandíte, byla tak odpověď jasná: Lužné.

Vedle areálu si plnými doušky užívaly také děti. Kromě kreslení obrázků, projížďky na koni či oslovi a lukostřelby je čekaly i adrenalinovější zážitky. „Nejvíc se mi líbilo, jak jsem se spustila dolů. Jelo to sice dost rychle, ale strach jsem neměla. Určitě půjdu zas," popsala osmiletá Adélka. Děti si totiž oblíbily hlavně lano natažené z jednoho stromu na druhý. Po vyšplhání mírného kopečku se na provizorním sedátku pustily dolů a k radosti své i hrůze rodičů prosvištěly řádný kus nad zemí.

Lákadlem byla také provazová síť, která prověřovala lezecké schopnosti malých návštěvníků.

Stranou od vzrušeného dění se lidé ubírali do místního kulturního domu. Areál společenského střediska totiž patřil výhradně vzpomínkám, trofejím a historii. Zájemci si mohli prohlédnout například rodokmeny jedenácti místních rodin. Na založení Lužné zavzpomínala tvůrkyně rodokmenů Jana Volfová i v jednom z dokumentů doplňujících výstavu. „Na tých místoch, gde je včilkaj Lužná, bývaly za starých časů bařiny. V tych močároch žilo aj moc divokých kačen. Taký tam róstlo moc líp, a proto sa tam usádlil jeden včelař Filgás," uvedla začátek pověsti. Podle ní Filgas získal kus země, dnes Lužnou, od svého pána hraběte Illesházyho. A to díky tomu, že hraběti své zboží neprodal, ale daroval.

Zejména pro starší Lužňany, kteří už kdeco pamatují, byla určená výstava historických fotografií a hasičských i mysliveckých trofejí. Podle jednotlivých fotek poznávali sebe i své blízké a s úsměvem na tváři se ke vzpomínkám rádi vraceli.