Na Boží hod velikonoční se Lužňané převlékají do masek a po setmění obchází domy. Když přijdou před dveře, nezvoní, ale hlasitě zvolají: „Paňmámo, dajte nám vajíčka." Místo kraslic dostávají syrová vejce, ze kterých si po koledě udělají smaženici.

Nikdo přesně neví, jak je zvyk starý. Někteří tvrdí, že se dudlat chodí už od nepaměti. „Můj děda říká, že to je tradice stará dvě stě let," přiblížil Pavel Matyáš.

Podle dalšího Lužňana Josefa Mišuna se dříve bral ohled také na zajímavost průpovídek, kterými koledníci prosili o vajíčka, lepší jich dostali více.

Obyvatelé Lužné jsou rádi, že se tradice stále dodržuje a koledníky u sebe doma vítají. „Otevíráme každému, kdo přijde. Naléváme i kalíšky na zahřátí," prozradil David Kindl.

Koledníci se letos na Dudlačku museli pořádně obléct, teplota se totiž po setmění držela pod nulou. To ale neodradilo mnohdy i velmi početné skupiny, aby vyrazily koledovat. „Letos už tu bylo devět skupin, mezi nimi děti i dospělí," přiblížil Karel Sívek. Prozradil také, že u nich doma mají svůj tradiční způsob předávání vajíček. Koledníkům je spouští z okna v košíku na provázku.

Tradice se těší oblibě i u mladších generací. Ti nejmenší chodí s rodiči, až vyrostou, vyrážejí dudlat sami. Devítiletý Štěpán vykoledoval šestnáct vajec. „Dudlat chodím rád, příští rok půjdu určitě znovu," dodal.

Původ Dudlačky není přesně objasněný. Obyvatelé Lužné se ale shodují na tom, že vznikla tak, že chudí lidé a žebráci kdysi dávno obcházeli domy ve vesnici. Prosili o jídlo a dostávali chleba nebo vajíčka. Z toho také pochází název tradice, dudlat vlastně znamenalo prosit či žádat.

Masky mají také svůj důvod. „Původně se nosily převleky žebráků, v dnešní době jsou už masky různé, někdy opravdu komické," upřesnil Patrik Sívek, který letos vyrazil dudlat v masce pštrosa.

Zvyk se dodržuje také ve Valašské Polance. V ostatních valašských vesnicích běžný není.

Autor: Michaela Štolfová