Rok 2021 byl z hlediska archeologických nálezů nejúspěšnějším v historii Valašska. Nejvzácnější objev pocházel z Ústí u Vsetína, kde skupina kamarádů našla nádobku plnou pražských grošů z druhé poloviny 14. století.

A také letošní rok, zdá se, prozatím vzácným objevům přeje.

„V úterý 8. února vyrazila paní Petra, která si nepřeje zveřejnit příjmení, se svým třináctiletým synem Michalem na procházku po okolí Polic,“ popsal mluvčí Muzea regionu Valašsko Jiří Koňařík.

Na místě zvaném Ratíkov, které se nachází už na katastru sousední Loučky, si všimli, že kousek od cesty vyčuhují z půdy kolem rozhrabaného pařezu kousky hliněné nádoby a mince.

„No já bych to možná ani nepoznala, ale syna ve škole hodně baví dějepis a hned říkal, že to bude určitě něco vzácného,“ řekla paní Petra pracovníkům muzea, když přišla se synem objev ohlásit.

Nález několika stovek stříbrných pražských grošů ze 14. století nalezených v lese v Ústí u Vsetína.
Fenka Máša vyhrabala u Vsetína poklad: stovky mincí ze 14. století

17. a 18. století

Pod patronaci Muzea regionu Valašsko spadají všechny podobné případy v naší části Zlínského kraje. Poklad si na místě převzal archeolog muzea Samuel Španihel.

„Nález obsahoval fragmenty hliněné nádoby neznámé provenience a soubor 818 mírně až silně korodovaných stříbrných mincí, z nichž byla většina spojena do několika různě velkých slepenců. Na místě jsem provedl ještě dohledávku, při které jsem objevil už jen několik málo kusů jednotlivých mincí,“ uvedl Španihel.

Poklad putoval do muzea, kde v následujících měsících projde podrobným průzkumem, čistěním a konzervací. Podle Samuela Španihela nebylo možné z prvotního zkoumání vzhledem k degradaci mincí určit typologický a chronologický rozsah souboru.

„Rámcové určení několika lépe dochovaných kusů směruje ke grešlovým a krejcarovým ražbám Leopolda I. Habsburského a příbuzných panovníků. Velmi obecně je zatím možné depot (hromadný archeologický nález – pozn. red.) datovat do průběhu 17. a začátku 18. století. Zbarvení střepů i složení materiálu nádobky pak naznačují, že nepochází z naší oblasti, ale nejspíš z nějakého důlního regionu,“ nastínil archeolog muzea.

Prvotního zkoumání pokladu se v restaurátorské dílně zámku Kinských ve Valašském Meziříčí zúčastnili i oba nálezci.

„Chtěla bych jim moc poděkovat za to, že poklad odevzdali. Svým přístupem pomohou odhalit další kus historie regionu a také umožní, aby si tyto krásné mince mohla prohlédnout i veřejnost,“ ocenila Zuzana Fišerová, radní pro školství a kulturu Zlínského kraje, který je zřizovatelem muzea.

Ve Valašském Meziříčí začala druhá fáze obnovy kostela svaté Trojice.
U kostela svaté Trojice v Meziříčí objevili archeologové hroby z 19. století

Pochvalu si vysloužil i samotný archeologický tým.

„Dlouhodobě odvádí skvělou práci, což se kromě jiného projevuje i v tom, že má velkou důvěru u veřejnosti. A nemám tím na mysli, jen poctivé nálezce, ale například i stavebníky, kteří ho potřebují k archeologickým průzkumům lokalit, na kterých pracují. Není tedy divu, že v posledních letech přibývá takových skvělých nálezů,“ prohlásil ředitel Muzea regionu Valašsko Tomáš Vitásek.

Podrobný průzkum pokladu z Polic potrvá několik měsíců. Odborníci s ním začnou až poté, co bude kompletně dokončena analýza loňského nálezu v Ústí u Vsetína.

„Je to běh na dlouhou trať, protože je třeba provést řadu úkonů a ne všechny se dělají u nás v muzeu. Ve finále ale díky nim budeme umět poskládat komplexní historický obraz obou objevů,“ řekl archeolog Samuel Španihel s tím, že po dokončení všech procedur budou oba nálezy vystaveny v některé z poboček Muzea regionu Valašsko.