„Vůbec jsem si nevšiml, že mám na keřích nějaké kukly, ale když mě pak vnučka upozornila na podivné pavučiny a dokonce na housenky, už byl náš živý plot až příliš živý,“ vysvětlil s tím, že během jednoho dne spásly housenky několikametrový plot z krušpánků.

„Nestihl jsem s nimi nic udělat,“ zlobil se zahrádkář.

„Soused mi přitom říkal, že po loňské invazi asijských housenek svůj živý plot raději preventivně postříkal chemickým přípravkem, ale zapomněl jsem na to,“ litoval. Stejnou zkušenost má František Malota ze Zlína.

„Musím vykopat a vyhodit asi padesát keříků, které tady rostly přes čtyřicet let,“ zoufá si zahrádkář, který má bohaté zkušenosti s pěstováním rostlin.

Zahrada je plná zeleniny, ovoce, květin a – mrtvých krušpánků (buxusů).

„Čínské housenky Zavíječe zimostrázového likvidují keře buxusu, nebo-li krušpánku, velmi rychle a mnohdy se jedná o skutečnou invazi,“ potvrdil zahradník Jiří Zaspal.

„Ve Zlíně se jedná asi o čtvrtinu těchto rostlin,“ doplnil za městskou zeleň Stanislav Pospíšilík.

Odhadnout škody na katastrů Zlína je ale obtížné, protože velká většina buxusů je na pozemcích, které nepatří městu.

„Jako příklad silně napadených keřů mohu uvést lokalitu mezi Morýsovými domy,“ řekl za Město Zlín Lukáš Fabián s tím, že odbor městské zeleně silně napadené keře nahradí jinými křovinami.

Housenky se v počáteční fázi drží v hustém středu křoviny, kde jsou chráněny před vnějšími vlivy i zrakem člověka. Jakmile začnou osychat listy krušpánku i zvenčí, bývá už na záchranu obvykle pozdě. Podle odborníků je nejlepší dbát na prevenci.

„Je potřeba rostliny buxusu důsledně kontrolovat,“ uvedl zahradník Jiří Zaspal ze Zlína.

„Pokud zjistíte zamoření menší rostliny, můžete se pustit do ručního odstranění larev,“ doporučil šetrnou, ale náročnou metodu, kterou má vyzkoušenu i Ester Malúšová z Malenovic.

„Když jsem si všimla jedné housenky na buxusu, hned jsem zavolala bráchovi, co s tím mám dělat a on mi říkal, ať to všechno okamžitě posbírám,“ popsala svou letošní zkušenost.

„Musela jsem si vzít rukavice, ale housenky mi klouzaly, tak jsem si vzala pletené a všechny je vysbírala a hodila do vroucí vody. To je prý rychlá a bezbolestná smrt,“ vylíčila s tím, že možná by si na nich někteří labužníci pochutnali, ale raději je přenechala ptákům v zahradě.

Housenky zavíječe se v Evropě objevily poprvé v roce 2007. Na Moravu dorazily v loňském roce. Drobný motýl žije jen osm dní, ale dokáže nalétat mnoho kilometrů.

Nejúčinnější ochranou rostlin je zřejmě chemická ochrana, tedy použití insekticidů.

„Je dobré postříkat rostliny preventivně, třeba Mospilanem 20 SP,“ doporučil Jiří Zaspal.

Důležité je začít s bojem proti Zavíječi zimostrázovému co nejrychleji, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžké zachránit.

MARCELA KANIOVÁ