Jedná se o dceřiný štěp hrušně odrůdy Pařížanka: jediného stromu, který přežil řádění nacistů v Lidicích v roce 1942. Přetrval navzdory – a vlastně také díky – tomu, že během vypalování a srovnávání Lidic se zemí přišel o korunu. Poničeného útlého pahýlu stromku si už pak dále nikdo nevšímal. Zůstal jedinou památkou na nacisty vyhlazenou vesnici.

„A příští rok se na místě, kde docházelo k hrůzám, objevila nově olistěná hrušeň jako symbol nového života. Štěpy z této Lidické hrušně jsou nyní vysazovány na různých místech,“ připomněla Jana Juráňová z Obecního úřadu v Prlově.

Ve valašské vesnici hrušeň vysadili 11. listopadu. V den, kdy se uctívá památka válečných veteránů. Štěp přivezli do Prlova zástupci Občanského spolku Lidice, konkrétně Antonín Nešpor – syn lidické ženy Anny Nešporové (rozené Horákové), která přežila koncentrační tábor.

Vsetínská nemocnice. ilustrační foto
Situace se zhoršuje. Vsetínská nemocnice hlásí další omezení operativy

Lidická hrušeň v Prlově doplnila ovocný sad, který místní u chalupy U Húšťů vysadili už dříve jako připomínku vlastní tragédie, jež se odehrála 23. dubna 1945. Toto datum zůstane navždy v historii Prlova zapsané tím nejčernějším písmem.

V tento den, na samém sklonku druhé světové války, obklíčilo valašskou vesnici na šest stovek příslušníků jednotek SS, zlínského, vsetínského a vizovického gestapa, jednotka maďarských četníků a příslušníci protipartyzánské jednotky Einheit Josef.

Následovaly kruté výslechy a mučení místních obyvatel. Ten den nacisté vypálili v Prlově osm stavení, ve kterých uhořelo patnáct místních obyvatel. Celkem zahynulo třiadvacet lidí. A důvod? Bezcitná pomsta za pomoc partyzánům, zloba a nenávist znásobená tím, že místní lidé odmítli partyzány prozradit…

Právě na počest třiadvaceti prlovských obětí roste nyní U Húšťů třiadvacet ovocných stromů. Poslední čtyřiadvacátý je zde za obec Prlov. A teď nově také Lidická hrušeň.

„Volbou tohoto místa se symbolicky propojují smutné osudy místních lidí a obyvatel Lidic. Třebaže v Lidicích měla tragédie ještě daleko větší rozměr, než v Prlově. Vysazené stromu jsou však v obou případech důkazem, že nezapomínáme. Jsme poctění, že jsme mohli Lidickou hrušeň vysadit i u nás,“ řekl starosta Prlova Jaromír Kratina.

A poděkoval členům prlovského Valašského odbojového spolku, který sázení Lidické hrušně společně s obcí Prlov a Občanským spolkem Lidice uspořádal.

Vůbec první "dcera" původní Lidické hrušně byla naroubována už v roce 1957. Od roku 2012 se pak dceřiné štěpy Lidické hrušně vysazují jako takzvaní Poslové naděje na různých místech v České republice i v zahraničí.

Narazit na ně lze také ve Zlínském kraji. V roce 2017 byla jedna hrušeň vysazena v Hluku u Uherského Hradiště, v roce následujícím pak další u Základní školy Žerotínova ve Valašském Meziříčí.