„Druhý domov mám sice pořád na zlínských Jižních Svazích, ale Hradiště je romantičtější a často to v něm prostě umí žít,“ míní maminka dvou dětí.

Také ona tak má svůj podíl ve statistice, která porovnává, kolik lidí se od roku 2005 do roku 2017 přestěhovalo mezi každým z okresů. Od statistiků ji exkluzivně získal Deník. Mezi roky 2005 až 2017 se přestěhovalo mezi okresy v rámci České republiky 1 754 120 lidí. Největší nárůst počtu obyvatel zaznamenaly okresy Praha- -východ (+45 332) a Praha- -západ (+37 543), nejvíc stěhováním ubyli lidé okresu Brno-město (23 957),“ zjistili statistikové.

Když rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými přepočítáme k počtu obyvatel, nejvíc se vylidnily okresy Jeseník, Karviná a Brno-město. Naopak nejvíc nabobtnaly dva zmíněné okresy kolem Prahy a pak také Beroun.

V případě Valašska počet odstěhovaných převyšuje počet přistěhovaných o 3028 lidí. Podle Jiřího Růžičky, starosty největšího valašského města Vsetína, bývá častým důvodem k odchodu práce ve větších městech. Nebo, konkrétně v případě Vsetína, i nedostatek stavebních parcel.

„Všechny kroky, které děláme, ať už je to oprava nádraží, zlepšování dopravní obslužnosti, dobrá úroveň škol a školek a podobně, směřují ke globálnímu cíli a tím je zkvalitňování infrastruktury. A pak je také důležitá nabídka pracovních míst,“ řekl už dříve Jiří Růžička.

Podle ředitelky zlínské krajské pobočky úřadu práce Miriam Majdyšové však lze těžko soudit, jaký vliv má nabídka práce na rozhodnutí se přestěhovat jinam. „V celkovém porovnání jde spíše jen o jedince,“ míní.

Kam nejvíce mířili Valaši: okres Zlín (1867 lidí), Praha (1855), Nový Jičín (1298), Brno-město (928)
Odkud přicházeli lidé na Valašsko: okres Nový Jičín (1396 lidí), Zlín (1373), Ostrava--město (1028), Přerov (730)