Nastalá horka jsou podle zdravotník zátěží i pro lidi zdravé. V o to větším ohrožení jsou pak chronicky nemocní a staří lidé. „Ještě vyšší zátěž, než tropické počasí, znamenají pro lidský organismus následné výkyvy teplot, jako prudší ochlazení a změny atmosférického tlaku," upozornil primář interního oddělení Nemocnice Valašské Meziříčí Petr Zajíček.

Další vlnu pacientů proto meziříčští lékaři očekávají po víkendu, kdy mají teploty klesnout.

Největší chybou je dlouhodobé podceňování pitného režimu. Lidé podle Zajíčka pijí málo, přičemž deficit se obvykle projeví po několika dnech. „Nejedná se pouze o seniory, ale o lidi napříč celým věkovým spektrem. Lehčí stavy je samozřejmě možné řešit ambulantně, v mnoha případech je ale nutná hospitalizace," varoval primář.

K většině zdravotních problémů tak dochází zcela zbytečně. „Pokud člověk myslí na dostatečné zavodnění s předstihem a během poledne vyhledává spíše stín, tak jinak příjemně slunečné období v roce, překoná bez vážnější újmy," je přesvědčený Petr Zajíček.

Podle něj bychom si měli brát příklad ze středomořských národů, kde je běžná polední siesta, pravidelné občerstvování a konzumace pouze lehkých jídel.

Lékaři zdůrazňují, že na dlouhodobý dostatečný přísun chlazených tekutin by lidé v těchto dnech rozhodně neměli zapomínat. Vhodné je také vzdušné oblečení, aby správně fungovala tělesná termoregulace. Lékaři také varují před přílišným pitím alkoholu, který může zdravotní dopad tropických teplot ještě zhoršit.