O návštěvníky se starala trojice průvodců, kteří zvědavcům přiblížili historii a účel přehrady a jednotlivými částmi vodního díla je provedli.

Prohlídka pro jednotlivé skupiny návštěvníků začínala vždy u domku hrázného, odkud se nejprve přesunuly do vypouštěcí věže na levém břehu nádrže. Následoval přesun na korunu hráze.

Nejatraktivnější byl pro návštěvníky sestup k patě hráze, návštěva strojovny vodní elektrárny, která je součástí přehrady a zejména vstup do injekční štoly, nacházející se v podzemí, zhruba třicet metrů pod korunou hráze. „Představoval jsem si, že vevnitř bude hráz vypadat stará. Vše je ale moderně opravené,“ líčil svůj dojem po návratu na denní světlo jeden z návštěvníků Ondřej Hadaš ze Zašové.

Přehradu Bystřička podle svých slov důvěrně zná, dosud však pouze zvenčí. „Možnost podívat se dovnitř se naskytne jen jedinkrát do roka. To mě sem dnes také přilákalo,“ dodal Hadaš.

Zprávy v tisku o připravovaném dni otevřených dveří přilákaly v sobotu do Bystřičky také Karla Mikuše z Valašského Meziříčí. „Na prohlídce uvnitř přehrady jsem poprvé. Je to monumentální pocit. Dnes jsem tu ale hlavně kvůli dětem, ať se podívají,“ řekl návštěvník.

Také pro něj však samotná přehrada není ničím novým. „Je to výrazná dominanta. Navíc máme blízko chatu, takže sem jezdíváme. Je zajímavé pozorovat proměny přehrady v průběhu jednotlivých ročních období,“ svěřil se Karel Mikuš.

Pracovníci Povodí Moravy byli zájmem veřejnosti o návštěvu hráze příjemně překvapeni. „Odhaduji, že se tady vystřídalo na pět set lidí. Návštěvnost je větší než v minulých letech,“ potvrdil jeden z průvodců a dříve dlouholetý zaměstnanec Povodí Moravy Jan Hanslian.

Přehrada v Bystřičce je jednou z nejstarších přehradních hrází v České republice a nejstarší přehradou v povodí řeky Moravy nad soutokem s Dyjí. Její výstavba se odehrávala v letech 1908 – 1912. „Při jejím plánování a schvalování se původně počítalo s tím, že bude jednou z přehrad zásobujících vodou zamýšlený Dunajsko-Oderský průplav,“ připomněl návštěvníkům Hanslian. Významným podnětem pro zahájení stavby však podle něj byly i ničivé povodně na přelomu devatenáctého a dvacátého století. „Dnes přehrada slouží zejména ochraně před povodněmi a k rekreaci,“ doplnil Hanslian.