Dlouholetý trvalý pokles počtu obyvatel pozorují například v Rožnově pod Radhoštěm. K poslednímu dni uplynulého roku žilo v tomto městě 16 927 obyvatel. Dvě stě dvacet tři lidí se sice přistěhovalo, ještě o padesát čtyři Rožnovanů více ale město opustilo.

Také přirozený přírůstek je v Rožnově záporný. Narodilo se celkem 157 dětí, 184 lidí ale vloni zemřelo. „Vůbec nejvíce obyvatel jsme měli v roce 1999, kdy ve městě žilo více než osmnáct tisíc lidí. Od té doby jejich počet trvale mírně klesá,“ uvedl mluvčí radnice Tomáš Gross. Pod sedmnáct tisíc se počet Rožnovanů poprvé propadl vloni.

O více než sedm set obyvatel přišlo za poslední dva roky také okresní město Vsetín. Zatímco na konci roku 2009 zde žilo 27 767 lidí, o rok později už to bylo „jen“ 27 321 lidí. „K poslednímu dni loňského roku pak evidujeme ve Vsetíně dvacet sedm tisíc a padesát tři obyvatel,“ vyhledala tisková mluvčí zdejší radnice Jana Čadová.

Počet lidí, kteří se do Vsetína stěhují, přitom v posledních letech roste. V roce 2009 jich bylo sto osmdesát, další rok dvě stě dvacet čtyři a vloni ještě o sedm více. Zvrátit trend celkového poklesu obyvatel ale nebude jednoduché. Každoročně totiž město opustí průměrně kolem čtyř set padesáti Vsetíňanů.

Vesnice mění díky přistěhovalcům územní plány

V menších obcích v blízkosti měst naopak každý rok místním přibývají noví sousedé. „Před dvěma lety jsme poprvé překročili hranici devíti set obyvatel. Nyní u nás žije devět set dvacet lidí,“ řekl František Svoboda, starosta Branek ležících nedaleko Valašského Meziříčí.

Podle něj se navíc lidé o další možnosti bydlení neustále zajímají. „Telefonují, ptají se na pozemky i možnosti koupě starší nemovitosti,“ potvrdil Svoboda. V obci proto podle možností upravují územní plán a vyznačují nové stavební parcely. „Prozatím je kde brát. Obecní pozemky mají tu výhodu, že už je prodáváme s vybudovanými inženýrskými sítěmi,“ dodal Svoboda.

Zájem je stále také o bydlení v Ratiboři, který leží asi devět kilometrů od Vsetína. „Lidí nám přibývá. Počet obyvatel už přesáhl osmnáct set. S tím souvisí i přírůstek dětí ve škole či školce,“ potvrdil místostarosta vesnice Josef Juráň. Také zde na nové obyvatele myslí. „V územním plánu máme stále volné parcely. Jsou ale v rukách soukromníků,“ poznamenal Juráň.

Zmiňovaný trend ovšem není pravidlem ve všech obcích. Jsou vesnice, kde příchod nových obyvatel dlouhodobě nezaznamenávají. Například v největší valašské obci Velkých Karlovicích. „Počet obyvatel u nás neroste. Již několik let se pohybujeme na stejné úrovni,“ potvrdil starosta Karlovic Miroslav Koňařík.

Podobná je situace ve Francově Lhotě. Místní si menší zájem o bydlení vysvětlují polohou vesnice a horší dostupností. „Počet obyvatel u nás nyní dokonce mírně klesl, i když ne nijak dramaticky. Dostal se pod hranici šestnácti set lidí,“ uvedla starostka Francovy Lhoty Kateřina Trochtová.

Na možnou menší atraktivitu vesnice má podle ní vliv to, že leží na konci údolí, chybí také vlakové spojení. Navíc se ještě nedávno ve Francově Lhotě potýkali s nedostatkem stavebních parcel. Jejich soukromí vlastníci totiž na prodej nepomýšlejí.

„Připravujeme ale nová stavební místa, kam chceme nové lidi přilákat,“ prozradila Trochtová.

Trend stěhování z měst a do měst může mít podle odborníků mnoho různých příčin. „Pokud je menší obec dostupná a dostatečně blízko města, kde mají lidé zaměstnání, může to být jeden z rozhodujících faktorů pro stěhování,“ uvažoval Zdeněk Pomkla ze Státního okresního archivu ve Vsetíně.

Podle něj však záleží i na celé řadě jiných okolností. „Z historického pohledu se na Valašsku objevil citelný odliv lidí z měst i vesnic po válce. Lidé odcházeli zkoušet štěstí do pohraničí. Mnoho se ale vrátilo zpátky,“ připomněl.