Lesy na Rožnovsku patří k nejvíce zasaženým. „Jsme opravdu v kůrovcové kalamitě, která se už prakticky nedá běžnými prostředky zvládnout," potvrdil jednatel společnosti Městské lesy Rožnov Rostislav Polášek.

Jediným obranným prostředkem, který mají lesníci k dispozici, je vyhledávání souší a jejich včasná likvidace. Stejně tak okamžité odstraňování napadených stromů. A ani to už podle Poláška zcela nestačí.

Situace však podle něj ještě není úplně kritická. „Je to kalamitní stav, vznikají i nějaké holiny, ale zatím se nedá říct, že bychom přicházeli o hektary lesa," ujistil jednatel.

Objem škod se podle něj prozatím jen těžko vyčísluje. Kalamita se však projevuje například ve skladbě práce lesníků. „V letošním roce už jsme na osmdesáti procentech nahodilých těžeb. Jde o neplánované těžby, které musíme dělat ze zákona," řekl Polášek.

Sem právě spadá likvidace dřeva napadeného kůrovcem, ale také odstraňování následků větrných či v zimě sněhových kalamit.

Uvedený podíl nahodilých těžeb je podle Poláška velmi významný. „Úmyslné těžby jsou od loňského května zcela zastavené," doplnil.

Za současnou kůrovcovou kalamitou se skrývá hned několik příčin. Je to zejména dlouhodobé sucho a teplé počasí, ale nyní například také výskyt dřevokazné houby václavky.

„To jsou vlivy, které oslabují stromy. Vloni byl navíc semenný rok a letos se chystá zřejmě znovu. Stromy jsou založené na šišku, budou tedy plodit. I to smrky oslabuje a vysiluje," popsal Rostislav Polášek.

U smrku je pak nevýhodou také jeho povrchový kořenový systém, kvůli němuž nedokáže strom získávat vodu hlouběji ze země jako například buk či borovice.

HOSTÝNSKÉ VRCHY ZATÍM ZVLÁDAJÍ

Ke kůrovcem silně postiženým oblastem se počítají také Hostýnské vrchy. V nich leží také valašská vesnice Hošťálková, kde se však zatím daří kalamitu zvládat. „Na hošťálkovském, ratibořském a kateřinském katastru máme necelých čtyři sta devadesát hektarů lesa," vypočítal starosta Hošťálkové Petr Laštovica.

Na loňský rok nevzpomíná v dobrém. Kvůli velkému suchu bylo kůrovce hodně. A podobně jako na Rožnovsku se projevil také semenný rok, který smrky ještě více oslabil a nebyly schopné se kůrovci ubránit.

Letos však v Hošťálkové o kalamitě prozatím nemluví. Podle starosty přece jen přibylo vláhy a zvedla se vlhkost. Tedy ne že by se kůrovec vůbec neobjevil. „Zatím ale jen lokálně. Myslím, že když napadené stromy včas vyřežeme, bude to v pořádku. Jen nesmí přijít velké sucho na podzim," řekl Laštovica.

Výhodou podle něj také bylo, že se podařilo zvládnout loňskou kalamitu. „Vše, co bylo vloni chycené, se nám podařilo už na podzim a přes zimu vyrubat a prodat. Proto se kůrovec letos na jaro tolik nerozšířil," pochvaloval si Petr Laštovica.

V MEZIŘÍČÍ BOJOVALI S KŮROVCEM V ČERVNU

Důsledky velmi suchého počasí z loňského roku se projevily letos také ve Valašském Meziříčí. I tady kůrovec napadl zdravé jehličnaté stromy trpící nedostatkem vláhy. „Jeho šíření na další stromy lze zabránit jedině včasnými opatřeními, tedy pečlivým monitorováním výskytu a především okamžitým pokácením napadených stromů," uvedl Vladimír Jurečka ze společnosti Městské lesy Valašské Meziříčí.

Pracovníci společnosti už v červnu odstranili rozsáhlé následky náletů kůrovce například u parkoviště v blízkosti nemocnice či v parku domova pro seniory.