Jeho snahou je vytvořit varianty k mnohde už znovu přeplněným obecním a soukromým mateřským školám.

Rodiče a prarodiče dětí, které rožnovskou lesní školku navštěvují, jsou naštvaní.

„Líbí se mi, že děti tráví většinu času venku. Je to pro ně mnohem přirozenější, než když jsou zavřené mezi čtyřmi stěnami. Nechápu, že by takové zařízení mělo skončit," vyjádřila se babička jednoho z dětí Jiřina Pavlásková.

Další z rodičů za snahou o vytvoření nového zákona vidí lobby. „Zase se někdo na něčem s někým domluvil. Děti nikoho nezajímají," řekl Rožnovan Vladimír Sochůrek.

Uvedený typ předškolního zařízení se v Rožnově, jak je zřejmé, osvědčuje a je o něj zájem. Vyhovuje dětem, rodičům i pracovníkům zařízení.

„V loňském roce školku navštěvovalo šestadvacet dětí. Díky prázdninovým příměstským lesotáborkům ale existenci lesní školky ročně využije přes čtyřicet dětí. Ty tráví většinu času v lese, na louce, v zahradě, a taky v kamenném domku, kde je zázemí školky. Tam děti obědvají, odpočívají a schovávají se při extrémně nepříznivém počasí," vyjádřila se Buriánková.

Vybavení a zázemí školky se během čtyř let fungování osvědčilo jako zcela postačující. Ovšem podle připravovaného zákona o dětských skupinách, který stanoví velmi přísné hygienické požadavky, je nedostačující. „Pokud bychom se jim měli podřídit, museli bychom provést stavební úpravy domku. Pro školku by to byla jen těžko únosná finanční zátěž," dodala koordinátorka.

Rovněž je pravděpodobné, že pro velkou část rodičů by bylo případné navýšení takzvaného školkovného z důvodu přestavby finančně neúnosné. Vedlo by k zániku. Ke zmaru předškolního zařízení, které nyní funguje ke spokojenosti všech zainteresovaných.

Poslanec Petr Kořenek ze Vsetína se ale domnívá, že předškolní systém je u nás propracovaný na velmi vysoké úrovni. „Není dobré se do něj vlamovat," řekl poslanec.

Sám, podle svého vyjádření, lesním školkám rozumí. „Jejich velkým zastáncem ale nejsem. Pokud si je však rodiče pro svoje děti vyberou, tak proč ne. Jako součást předškolního systému je však nevidím," dodal Petr Kořenek.

Situace kolem lesních školek nenechává klidným vsetínského senátora Jiřího Čunka. „Zachování těchto zařízení, které podporují přirozenost života, ve stávající podobě podporuji. Považuji za samozřejmost, aby se zachovalo to, co dobře funguje," vyjádřil se Čunek.

Proti zániku lesních školek je rovněž jednatel valašskomeziříčské organizace Českého svazu ochránců přírody Milan Orálek. „Pro děti není nic příjemnějšího a prospěšnějšího než pobyt v přírodě. Ze strany poslanecké sněmovny je návrh zákona o dětských skupinách další z řady zmršených norem," řekl Orálek.

Svaz ochránců přírody proto žádá senátory, aby zákon vrátili do sněmovny a podpořili volitelnou registraci do rejstříku škol. Kdo se nebude chtít registrovat, nebude dětskou skupinou, ale bude mít možnost fungovat dál jako dosud.

Lesní školky Myšlenka trávit s dětmi čas venku za každého počasí má tradici hlavně ve Skandinávii. První lesní školku založila v padesátých letech minulého století v Dánsku Ella Flatau, která vyřešila nedostupnost školky pobytem s dětmi v lese. Od devadesátých let minulého století vznikají v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Velké Británii, ale třeba i v Japonsku. V České republice jde o záležitost posledních několika let.