„Když se řekne MDŽ, tak si vzpomenu na dětství a na to, jak jsem mamce nosila kytičku. Byly to vždycky tulipány. Každým rokem jsme vyráběli vždy stejné přání. Takové papírové srdíčko vystřižené, otevírací, na kterém bylo napsané: přeju mamince vše nejlepší k MDŽ. Bylo tam mnoho kytiček a srdíček," vzpomíná policejní mluvčí Lenka Javorková.
Jako malé děvčátko, se prý Lenka Javorková na tento svátek moc těšila. Především proto, že donese mamince kytičku. „Vždycky jsem nosila přáníčko a tulipán také babičce," říká.
Postupem času se ale změnil režim a tento svátek se přestal slavit. V době, kdy nastupovala na střední školu, jako by se svátek propadl do propadliště dějin.
„Vím, že komunisté pak pořádali nějaké akce, ale jinak si na nic konkrétního nevzpomínám," konstatuje.
V současné době svátek nijak neslaví. „Manžel mi ale vždycky donese kytičku," usmívá se.
V minulém roce si prý na ni vzpomněli také kolegové z práce. „Dostaly jsme všechny ženy, které u nás pracují, od kolegů růžičku," vysvětluje policejní mluvčí. „Je nás tady málo žen, tak si nás hýčkají. Bylo to moc hezké, že si na nás vzpomněli," chválí vsetínské policisty jejich mluvčí.
Lenka Javorková má dvě dcery. Od nich ale k MDŽ přání neočekává.
„Ve školách a školkách dostávají děti podněty spíše až k oslavám svátku matek. Vyrábějí pro maminky dárečky. Tento svátek je mi bližší," vysvětluje.
A co MDŽ? Pro vsetínskou policejní mluvčí je 8. březen jen dalším dnem v kalendáři.
„Nějak to neprožívám. Teprve před několika lety jsem se dozvěděla, že se už slaví přes sto let díky americkým švadlenkám. Osobně mám ale tento svátek spíše zafixovaný v souvislosti s minulým režimem. Myslím si, že spousta lidí to tak má. Spojují si jej s komunisty," dodává.
