„Z pohledu celé první světové války to byl nevýznamný střet několika tisíc vojáků. Pro naše dějiny ale tato událost měla klíčový význam. Bylo to poprvé, kdy šla do útoku samostatná československá jednotka. Tehdy v podstatě vznikla naše armáda,“ zdůraznil Milan Pilmajer z místní jednoty Československé obce legionářské u pamětní desky na rodném domě legionáře Leopolda Pospíšila u valašskomeziříčského náměstí.
Na jeho povel poté členové jednoty provolali legionářům třikrát „nazdar“. Úvodní část vzpomínkového setkání se odehrála u legionářského pomníku v Masarykově ulici, který je dílem architekta Bohumíra Kupky.
„Nacházíme v něm odkaz vítězných bitev ruských legií u Zborova, francouzských u Terronu a italských u Doss Alto. Připomíná také boje o mladou republiku na Těšínsku a Slovensku v letech 1918 až 1919. Na těchto pilířích se zrodil náš stát,“ konstatoval desátník Petr Ryška z aktivních záloh při Krajském vojenském velitelství v Ostravě.