Jedenáctiletý chlapec byl jedním ze sólistů koncertu, který v neděli ve valašskomeziříčském farním kostele uspořádala zpěvačka a sbormistryně Ida Kelarová s padesátičlenným sborem romských dětí z Česka a Slovenska.

„Moje skladba se v překladu jmenuje Já tě čekám. Vybral ji náš klavírista. Nacvičoval jsem ji měsíc,“ prozradil jedenáctiletý chlapec z Valašského Meziříčí, který se svými kamarády vystupoval například v Hranicích a Olomouci.

Soubor s názvem Čhavorenge v meziříčském kostele Nanebevzetí Panny Marie hrál a zpíval romské písně o životě, lásce i žalu. „Je to naše modlitba za mír a lásku na tomto světě,“ uvedla Kelarová. Romské děti, ze kterých jen čišela láska k hudbě, si přišlo poslechnout ke stovce lidí. Jejich snahu o co nejlepší výkon odměnili bouřlivým potleskem.

„Velice se mi to líbilo. Na koncertu romské hudby jsem byla poprvé, a ráda půjdu i příště,“ prohlásila Dagmar Kaclerová, která sem přišla s vnučkou a její kamarádkou. „Jsme unešeni jejich spontánním projevem. Zvláště na těch nejmenších bylo vidět, jak jsou fascinováni zpěvem a rytmem,“ svěřil své dojmy Václav Dřímal.

Spokojená a zároveň dojatá byla také Ida Kelarová. Se svými svěřenci pilně nacvičovala dva dny v místním Středisku volného času Domeček.

„Všichni byli úžasní. Jestli budou takhle pokračovat, mají před sebou nádhernou cestu, a já jim fandím,“ uvedla sbormistryně, která se musela vyrovnat s několika nečekanými odchody malých romských zpěváků. „Obávala jsem se, jestli to ustojíme. Ale děti i jejich rodiče byli prostě báječní,“ dodala.

Příští hodina ukázala, jakou je pětapadesátiletá zpěvačka, muzikantka a sbormistryně Ida Kelarová pro romské děti autoritou. Spořádaně k ní všichni přicházeli a trpělivě pilovali svá pěvecká i muzikantská sóla. Když přišla řada na sbor, byli všichni do minuty na svých místech. Do zpěvu dali vše, i když to byla jen zkouška na nedělní koncert ve valašskomeziříčském farním kostele.

Je těžké ukočírovat padesát malých romských zpěváků?

Je to v pohodě. Hodně lidí si myslí, že romské děti jsou neukázněné. Když je správně nasměrujete, dáte jim prostor a zavedete od začátku disciplínu, umějí se do práce pořádně zakousnout.

Odkud se tolik dětí vzalo?

Vyhlédli jsme si je v Brně, Ostravě, Valašském Meziříčí a slovenské Kokavě nad Rimavicou. S některými pracuji dlouho, s jinými se stále poznáváme. Nejprve jsme nacvičovali s každou skupinou zvlášť. Poprvé jsme se všichni setkali ve Valašském Meziříčí. Využili jsme toho, že se sem děti sjely na velikonoční svátky, protože i doprava něco stojí. Koncert v místním kostele bude naší společnou premiérou.

Váš současný soubor se jmenuje Čhavorenge. Co tohle romské slovo znamená?

V překladu to znamená Dětem. Je to zároveň název nového projektu našeho občanského sdružení Miret. Jeho cílem je dát romským dětem možnost zviditelnit se a představit romskou kulturu na profesionální úrovni.

S romskými dětmi pracujete patnáct let. Vychováváte z nich budoucí profesionály?

Doufám, že ano. Nejde ale jen o zpěv, je to také záležitost osobního růstu. Podporujeme je v tom, aby studovaly, otevíraly se světu, měly zkušenosti a rozšiřovaly si životní obzor. Když je navíc ve volném čase zaměstnáte něčím, co je baví, nemyslí pak na blbosti.

Neskončí váš projekt vystoupením ve Valašském Meziříčí?

Naopak, teď odstartuje. Máme už nabídky z několika dalších měst. Vrcholnou událostí bude společný koncert s Filharmonií Hradec Králové, který se v tomto městě uskuteční dvanáctého května. Posluchačům nabídneme neobvyklé spojení vážné hudby s tradiční romskou kulturou.

Jak posluchači vystoupení vašich souborů přijímají?

Nepamatuji, že by se náš koncert někde nelíbil. Naše děti byly dokonce hvězdami velkého festivalu ve Švýcarsku. Nadšení pořadatelé nám řekli, že jsme rozhýbali i posluchače, kteří se snad nikdy v životě neodvázali. Přestože to tam není zvykem, pět tisíc lidí nám tleskalo vstoje.

Výtěžek z koncertu ve Valašském Meziříčí připadne vašemu sdružení. Na co ho použijete?

Všichni jsme do projektu vpluli, aniž jsme něco plánovali. Pronájmy prostor k nácviku i výlohy na cestování platíme z vlastní kapsy.
Pokud se nějaká koruna v pokladničce sejde, věnujeme ji na úhradu těchto nákladů, abychom mohli koncertovat dále.