„Ne každý má možnost vydat se na Radhošť pěšky. Zejména starší a nemocní lidé s tím mají potíže. Ochránci přírody je tímto diskriminují," posteskl si Vsetíňan Pavel Surý.

Někteří lidé se přiklánějí i k tomu, že ochránci přírody si tak dokazují svoji moc. „Byl jsem v mnoha horských střediscích západní Evropy. I v oblastech, které patří k chráněným. S takovými opatřeními se tam nesetkáte. Jinde se snaží přiblížit přírodu a památky všem," upozorňuje na adresu ochránců beskydské přírody Vladislav Sochůrek z Rožnova pod Radhoštěm.

Lidé se podle plánů mohli dostat na vrchol Radhoště lanovkou během necelé půlhodiny. Svým způsobem odvážný plán, o němž se mluvilo několik desítek let, ale ochránci přírody poslali k ledu.

Také Dolní Bečva už se záměrem nepočítá ani ve svém územním plánu.

„Je to škoda. Cesta lanovkou na vrchol Radhoště by jistě zájem turistů zvýšila. Ochránci však nechtějí. Nabízeli jsme také pomoc při likvidací odpadků z hřebene. Ani tato nabídka neobstála. Stejně jako další návrhy. S čím jsme přišli, to bylo zamítnuto," posteskl si Valašskému deníku starosta Dolní Bečvy Pavel Mana.

Představitelé Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm, na jejímž území měla lanovka stát, argumentují mimo jiné také posudky z Ministerstva životního prostředí.

„K výstavbě lanovky se stavěli negativně, proto jsme souhlas nemohli vydat ani my," vysvětlil vedoucí správy František Jaskula.

Důvodů, proč nemá výstavba lanovky význam, je podle ochranářů několik. „Bez propojení se sjezdovkou nemá smysl. Na Radhošti je ale také potíž s vodou. Na hřebenu není pro turisty žádné zázemí," poznamenal František Jaskula.

Místo je podle ochránců přírody navíc dobře dostupné díky lanovce z Trojanovic. Lidé podle nich na Radhošť rádi vyrážejí také pěšky z nedalekých Pusteven, kam se dá bez potíží dostat autem.

V létě je cesta z Pusteven na Radhošť dostupná i vozíčkářům a navíc zde funguje na zavolání dopravní služba, kterou handicapovaní lidé mohou využít. „O nějaké diskriminaci nemůže být ani řeč," řekl ředitel správy.

Do zamítnutí výstavby lanovky ale promluvily také peníze. Postavit takové zařízení přijde na několik desítek milionů korun.

„V případě Dolní Bečvy můžeme mluvit klidně o sto milionech a více. A potom jsou tu náklady na její údržbu," poznamenal František Jaskula.