Důvodem je rozsáhlá kůrovcová nákaza, se kterou se od loňska potýkají vlastníci lesů na východní Moravě. „Situace v našem revíru je vážná, nikoli ale kalamitní. Těžba dřeva nepřekročí množství povolené právě končícím desetiletým hospodářským plánem," ujišťuje jednatel meziříčské společnosti Městské lesy a zeleň Marek Netolička.

Klidným jej ale současný stav nenechává. „Kácíme dřevo se skvělými parametry. Nebýt jeho napadení lýkožroutem smrkovým, severským a lesklým, mohli jsme kácet v zimě, kdy je těžba vůči lesnímu porostu šetrnější, a prodávat dřevo za dvojnásobnou cenu," lituje jednatel.

ZA OBĚŤ NÁKAZE PADLY DESÍTKY STROMŮ

Napadená místa jsou rozptýlena po celé ploše městských lesů, jež zaujímá zhruba pět set hektarů. Nákaza dokonce pronikla i do města, kde jí padly za oběť desítky jehličnanů. „Letos jsme zatím vytěžili okolo tří a půl tisíce kubických metrů dřeva, z toho čtrnáct set kubíků připadlo na kůrovce," doplňuje Netolička.

Nezastaví se ani dělníci, které si firma na těžbu najímá. „Práce je velmi mnoho. Nemůžeme dělat na plný úvazek, protože máme povinnosti i jinde. Kůrovec je všude a vlastníkům lesů hrozí vysoké pokuty, pokud napadené stromy včas nepokácejí a dřevo neodvezou ke zpracování," říká soukromý dřevorubec Ladislav Liška z Valašské Bystřice.

Situaci navíc komplikuje nedostatek lidí. „Když před třemi nebo čtyřmi lety nebylo dost práce, většina jich z lesa odešla. Teď, když přišla kalamita, nedostává se pilařů, kočích ani traktoristů a my nestíháme," tvrdí Liška, jenž posledního čtvrt roku pravidelně pracuje do pozdního odpoledne a šest dnů v týdnu, někdy i v neděli.

Pokácené, odvětvené a chemicky ošetřené kmeny nechá městská firma přiblížit na odvozní místa, kde je odběratelé naloží a dopraví k dalšímu zpracování. Holiny po kalamitní těžbě bude nutné osázet novými stromy. „Co největší plochu chceme zalesnit už na podzim, aby tam brzy začal růst nový les," plánuje jednatel.

Dál bude s napětím sledovat předpovědi meteorologů. „Za teplého a suchého počasí by se ještě letos mohla vyrojit další generace kůrovců," přemítá Netolička, jenž se rovněž obává, aby odkryté lesní porosty nezasáhla vichřice. Zvláště na podzim se silný vítr občas přežene a zanechá za sebou hotovou spoušť.

Problém s kůrovcem se zdaleka netýká jen Meziříčska. V lesních porostech na Vsetínsku, v těch, v nichž hospodaří Lesy České republiky, ale o kalamitě nehovoří. Od počátku roku zhruba do srpna zde bylo vytěženo 27 000 metrů krychlových smrku. „Do konce července pak bylo vytěženo celkem tři a půl tisíce metrů krychlových kůrovcového dříví," uvedla nedávno mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Z uvedeného množství představovaly úmyslně položené lapáky objem 2200 m³. Zbývajících 1300 m³ pak bylo dříví vytěžené kvůli poškození kůrovcem.

Autor: JOSEF BENEŠ