Jak se situace bude odvíjet dál, nikdo odhadnout nedokáže. Jisté je ovšem jedno: současná celosvětová krize se na trhu práce bezpochyby odrazí. Starosti si dělají zejména firmy, které se jako subdodavatelé orientují na automobilový průmysl.
Na Valašsku se to týká například společností Woco, Hirschman nebo nedávno otevřeného podniku Kemmerich v Leskovci. „Určité projekty jsme museli redukovat, náběh výroby nebude tak plynulým, jak jsme předpokládali. Vzhledem k tomu, že jsme teprve v začátcích a nemáme ještě tolik zaměstnanců, o propouštění neuvažujeme,“ uvedl ředitel české pobočky Kemmerich Group Rostislav Hanák.
Situace na trhu je podle něho značně nepřehledná a neustále se mění, takže zákazníci firmy jsou opatrní. „Dá se říct, že zatím všichni vyčkávají, jak se krize projeví. Konkrétnější informace budeme schopni poskytnout nejspíš až v lednu nebi v únoru,“ dodal Hanák.
Úřad práce ve Vsetíně zaznamenal v souvislosti s krizí v říjnu, listopadu a v prosinci propuštění zhruba osmdesáti zaměstnanců ze čtyř podniků.
„Celkem deset zaměstnavatelů se nyní zajímá o rozhodnutí, zda je dán důvod pro poskytování náhradní mzdy v nižší částce. Jedná se o takzvanou částečnou nezaměstnanost,“ vysvětlil Stanislav Rudolf ze vsetínského Úřadu práce. Tato možnost má podle něho oporu v Zákoníku práce.
Obavy z toho, co přijde má i vedení zlínské Univerzity Tomáše Bati. Pro případ, že by se snížil objem státní zakázky na vzdělávání studentů, navrhl kvestor této univerzity Alexander Černý vytvoření vnitřní finanční rezervy. „Jedná se o částku přibližně 50 miliónů korun a v případě, že dojde ke zhoršení finančních podmínek, velmi nám to pomůže,“ vysvětlil Černý.
Nejistotu však vnáší finanční krize především mezi firmy.
Jednou z nich je i Plastika Kroměříž. Ta se se specializuje na výrobu automobilových a počítačových součástek a vliv finanční krize pocítila už letos.
„Výroba nám sice poklesla asi o dvacet procent, propouštění v novém roce však nechystáme,“ sdělil předseda představenstva této společnosti Petr Peštuka. Podotkl však, že už mají vypracovaný roční krizový plán pro případ, že by se situace zhoršila. „Snad ale nebude tak zle abychom ho museli použít,“ vyslovil domněnku Peštuka. Podle něj je ale velmi pravděpodobné, že dojde ke změnám prémiového ohodnocení zaměstnanců.
Další firmou, které už se krize citelně dotkla, je výrobce zakázkových židlí a stolů kroměřížský Ton. „Sedmdesát procent zboží, které vyprodukujeme, exportujeme do Západní Evropy a Ameriky. Poptávka po našem zboží v důsledku tamních finančních problémů klesla už asi o třicet procent,“ potvrdil generální ředitel Tonu Petr Koutský.
Dodal, že kvůli tomuto vývoji musela společnost přistoupit k drastickému řešení. Tím je propuštění stosedmdesáti zaměstnanců v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku. „I přesto zůstane v podniku, v poměru k množství zakázek, nadstav. Zvýšené kapacity budeme udržovat nepravidelnými odstávkami,“ popsal situaci ve firmě Koutský.
Podotkl, že firma se zatím těší poměrně dobrému finančnímu zdraví a snížením stavů se podaří zabránit tomu, aby se situace zmenila.
Krizi poptávky v důsledku celosvětové ekonomické krize přiznává i výrobce kuchyňských linek Koryna nábytek z Koryčan. „Naše produkty jsou sice určeny převážně pro český trh, do ciziny však také dodáváme. Právě v rámci zahraničního exportu jsme tento pokles pocítili jako první a to o dvacet procent už v loňském roce,“ informoval ředitel společnosti Filip Plevač. Dodal však, od léta tohoto roku už zaznamenali snížení zájmu i na českém trhu.
Aby byly případné ztráty firmy co nejmenší byl, vytvořen nový pracovní plán. „Počítáme s tím, že dojde k úsporám ve mzdové oblasti. Je také dost možné, že budeme muset snížit náklady na výrobní materiály nebo dopravu,“ vyjmenoval některé z chystaných změn Plevač.
Malá reorganizace čeká také Českou zbrojovku z Uherského Brodu. Informoval o tom tamní personální ředitel Ladislav Koníček. „Po novém roce chystáme propuštění asi 15 lidí což je přibližně jedno procento zaměstnanců. Určitě však dojde k omezení přesčasových hodin,“ řekl Koníček. Podle něj ale zatím firmu žadné radikálnější změny nečekají.
Ve zlínském kraji se však najdou i takové podniky, kterých se krize zatím nedotkla, nebo na nich alespoň doposud nezanechala žádne citelné následky.
Jedním z nich je společnost Lázně Luhačovice. „Stavy zaměstnanců zůstanou i v příštím roce stejné. Dostanou dokonce vyplacený třináctý plat,“ uvedl generální ředitel lázní Josef Krůžala. Doplnil, že obsahem kolektivní smlouvy pro příští rok je i zvýšení platu personálu a to o sedm procent. To, že by se lázní krize vůbec nedotkla, vylučuje provozní ředitel Jiří Dědek. „Její dopad jsme už pocítili, zatím se nám však daří pracovat tak, aby na nás nezanechala žádné citelné následky,“ upřesnil Dědek.
Problémům se zatím úspěšně vyhýbá i zlínská Tescoma. „Situaci na světovém trhu bedlivě sledujeme a podle jejího vyvoje by se nás krize neměla vůbec dotknout. Proto jsme zatím ani nevypracovávali žádný plán pro případ, že by tomu bylo jinak,“ sdělil ředitel marketingu Tescomy Jiří Ambrož.
O to, jak se bude situace po novém roce vyvíjet, se zajímá i Úřad práce ve Zlíně. „Určitě se zvýší počet nově evidovaných uchazečů o práci, jak velký bude, ještě není možné odhadnout. Zatím však nehodnotíme situaci jako kritickou,“ řekla mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová.
Co mohou firmy, nebo organizace v příštím roce očekávat bude jasnější po uveřejnění analýzy, kterou v současné době zpracovávají makroekonomové z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).
„Tato analýza by měla obsahovat informace typu, v čem spočívají hlavní příčiny ekonomické krize, kdy Česká republika naplno pocítí její dopad a hlavně jak zmírnit její následky,“ sdělila mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.