Řeč je o obávané nepůvodní rostlině křídlatce, kterou do České republiky přivezli z jihovýchodní Asie.
Nedávné povodně navíc přispěly k tomu, že se ještě více rozrostla. V současné době přidělává vrásky meziříčským zastupitelům i ochráncům přírody.
„Rozšířila se kolem vsetínské a rožnovské Bečvy. Překáží cyklistům v jízdě a narušuje asfalt,“ shrnul důvody ochránce.
Nebezpečí křídlatky spočívá v tom, že nekompromisně vytlačuje původní vegetaci.
Navíc na ni při likvidaci příliš neplatí mechanické postupy.
„Kosení nepomůže. Proto jsme se rozhodli pro chemický postřik, který se musí pravidelně během tří let opakovat,“ doplnil Kredba.
Dohledem nad úpravou zeleně v okolí cyklostezky pověřili ochránce meziříčtí zastupitelé.
Vedení města navíc chystá cyklostezku, která se napojuje na trasu vedoucí do Rožnova pod Radhoštěm, slavnostně otevřít.
„Otevření se mělo uskutečnit v sobotu. Kvůli škodám po povodni se však odkládá,“ reagovala tisková mluvčí valašskomeziříčské radnice Vendula Šmídová.
Nový termín vedení města zatím nezná.
Právě povodně usnadnily křídlatce, která se často vyskytuje podél toků, její rozšíření.
„Při povodních ji voda zanesla na nová místa. „Objevuje se ale také kolem lesních cest, kde ji často zanáší traktory,“ doplnil botanička Jana Tkačíková.
Důvodem, proč se tato cizokrajná rostlina množí tak rychle, je skutečnost, že k reprodukci nepotřebuje semena.
Botanikům jsou navíc známy tři druhy křídlatky: sachalinská, japonská a kříženec těchto dvou takzvaná křídlatka česká.
„Přivezli ji k nám v minulém století jako okrasnou rostlinu. Záhy se přes ploty ze zahrádek rozšířila do okolí,“ přiblížila původ křídlatky botanička.
Tento obtížný plevel rozhodně není jedinou invazní zástupkyní rostlinné říše na Valašsku.
Vyskytuje se zde také například Netýkavka žláznatá, Zlatobýl kanadský, Topinambur hlíznatý, Trnovník akát, Javor jasanolistý či Vlčí bob.
Nebezpečný je zejména Bolševník velkolepý, který může svými toxiny způsobit na kůži vznik puchýřů.
„Dlouho jsem ho u nás neviděla. Daří se s ním totiž chemickou i mechanickou cestou úspěšně bojovat,“ prozradila meziříčská botanička Bohdana Orlová.
