K motokárám ji přivedl tatínek. „Naši, ale hlavně taťka, chtěli, aby jezdil bráška. Ale ten byl na to v tu dobu ještě moc malý. Tak jsem si do motokáry zkusmo sedla já a už mi to zůstalo," vzpomíná s úsměvem na svoje začátky Natálie.

Tehdy bylo dívce pět roků. Během následujících osmi let se probojovala do v motokárách úspěšného týmu Feber Racing, za který jezdí i v současné době. A dokázala vybojovat už i několik významných umístění.

„Za největší úspěch své dosavadní kariéry považuji vítězství v Moravském poháru a třetí místo na mistrovství České republiky," svěřuje se s patřičnou hrdostí valašská motokárová jezdkyně.

Natálie se ale zúčastnila už i dalších závodů. Například Karting Cupu, seriálu závodů, které patří k nejvýznamnějším u nás, a také podniků zařazených do zóny střední Evropy.

Doma má řadu pohárů a medailí. Dokázala vyjet sedmkrát první místo, čtrnáctkrát druhé a jednadvacetkrát třetí místo. „Věřím, že svoji sbírku úspěchů ještě obohatím. Třeba už i na závodech, které letos pojedu nejen v Česku, ale také na Slovensku a v některých dalších evropských zemích," přeje si Natálie Samiecová.

Úspěchy jsou o to cennější, že je Natálie ve své kategorii jedinou dívkou.

Za jejími úspěchy je velký kus práce. Víkendy totiž tráví při trénincích. „Dráhu v Horní Lidči nemáme. Dojíždíme buď do Vysokého Mýta, ale častěji do rakouského Brucku," povídá jezdkyně.

Za víkend najezdí se svojí motokárou téměř dvě stě kilometrů. „Je to hodně namáhavé. Ale ráda sportuji. Hlavně běhám a hraju florbal," říká naděje českého motokárového sportu.

Nadvládu sportu ale tu a tam něco naruší. „Jako každá holka miluji módu. Ráda se hezky obléknu. Víc toho ale nestihnu," prozradila.

Všechno úsilí směřuje Natálie k jednomu cíli. Být mistryní republiky. „Jen tak se budu moci zúčastnit velkých světových závodů například v Americe," sní dívka.

Závodění na motokárách se chce věnovat co nejdéle. „Mým dalším snem je usednout za volant auta typu formule. Nemyslím tím klasické F1, ale taková auta jezdí například závody do vrchu, okruhy. Snad se mi to jednou podaří," přeje si zkusit jezdkyně.

Tak náročná záliba vyžaduje plné nasazení. Natálie má pro svého koníčka pochopení nejenom u nejbližších, ale také ve svém okolí. Pomáhá jí rovněž Základní škola v Horní Lidči. „Dost toho zameškám, ale učitelé mi pomáhají. Jsou skvělí a když potřebuji, pomohou. I díky jim to zvládám," vyjádřila se s uznáním.

Motokáry jsou pro Natálii Samiecovou vším. Jiný svět kolem ní téměř neexistuje. „Je to o odvaze, schopnosti včas a správně reagovat, o sebeovládání, ale také o kamarádství. Řekla bych, že je to taková dobrá příprava do života," dodává Natálie