Podle prognózy Českého statistického úřadu (ČSÚ) nám totiž do roku 2051 ubude dobrých sto tisíc obyvatel.

„Tento výhled považuji za velmi reálný. Může za to totiž zejména nižší porodnost a odchod lidí z našeho kraje,“ konstatoval ekonom a regionalista Oldřich Hájek.

Navíc podle něj lidé v regionu pobírají i nízké platy, které má kraj druhé nejnižší v České republice.

„Sídlí tu také jen minimum společností a institucí, které nabízejí atraktivní kariérní rozvoj. Jsou to faktory, které podporují migraci z kraje. Domnívám se, že obyvatelé náš kraj ocení až ve středním věku, ale to už mají obvykle vybudované profesní a osobní vazby mimo Zlínský kraj,“ podotkl Oldřich Hájek.

Mladí lidé hledají práci po celém světě

Příkladem mladého člověka, který z Valašska odešel za prací, je dvaadvacetiletá Nikita Řeháková ze Študlova.

Už více než rok pracuje v Anglii. Původně do Spojeného království odletěla už v 18 letech na tři měsíce pracovat jako au-pair, aby se naučila anglicky. V zemi se jí zalíbilo, a tak se do Británie po čase vrátila.

Dnes pracuje jako hospodyně u soukromého lékaře královny Alžběty.

„Na práci si momentálně stěžovat nemůžu, ale zase to není to, co bych chtěla dělat celý život. Vracet se do republiky ale zatím nechci. Momentálně plánuju cestu někam do teplých krajů,“ prozradila Nikita.

V nejbližší době si chce najít práci v Indonésii.

„Každopádně Valašsko nezavrhuju. Až se budu chtít usadit a založit rodinu, pravděpodobně se sem vrátím. Velká města mě totiž nelákají,“ vysvětlila Nikita.

Každoroční úbytek obyvatel pozorují v Rožnově pod Radhoštěm.

Momentálně zde žije necelých 17 tisíc lidí. Odliv lidí ovlivňují podle místostarosty Jana Kučery dva faktory.

„Je to jednak strukturou místních zaměstnavatelů a firem a také bytovou koncepcí,“ uvedl už dříve Kučera.

Ze statistik, které si vedení Rožnova nechalo zpracovat, vyplývá, že v letech 2009 až 2015 ubylo ve městě asi tři sta obyvatel.

Lidé se vystěhovali do okolních obcí město nemělo dost pozemků ke stavbě domů nebo nebylo na trhu dostatek bytů.

„Každoroční pokles obyvatel nám vadí. Když bude dostatečná nabídka bydlení, nemuselo by docházet k migraci z města ven. Čekám, že do deseti let by se to mělo ve statistice projevit,“ konstatoval Jan Kučera.

Pomoci má nová koncepce bydlení, která platí od ledna.

Jejím cílem je zvrátit negativní vývoj počtu obyvatel ve městě a nabídnout pomoc s bydlením mladým začínajícím rodinám, seniorům, zdravotně postiženým a sociálně slabým.

„Koncepce vznikala více než rok a pracovali na ní zástupci neziskových organizací v sociální oblasti, Úřadu práce ČR, městského úřadu i zástupci všech politických stran v zastupitelstvu,“ připomněl místostarosta Rožnova.

Vsetín přišel od roku 1980 o dva tisíce lidí

V největším valašském městě Vsetíně žilo ještě v roce 1980 asi dvacet osm tisíc lidí.

Aktuálně už je jich „jen“ něco přes 26 tisíc, tedy o téměř dva tisíce méně. Podle starosty města Jiřího Růžičky je to mimo jiné nedostatkem stavebních parcel pro rozvoj bydlení.

„Lidé si staví domy v přilehlých obcích. Druhý faktor vidím v odchodu obyvatel za prací do větších měst,“ poukázal Růžička.

Svolávat konferenci, na které by speciálně řešili vylidňování, ale vedení Vsetína nehodlá.

„V podstatě všechny kroky, které děláme, ať už je to oprava nádraží, zlepšování dopravní obslužnosti, dobrá úroveň škol a školek a podobně směřují ke globálnímu cíli a tím je zkvalitňování infrastruktury. A pak je také důležitá nabídka pracovních míst,“ dodal Jiří Růžička.

Nejvíce lidí "užírají" Praha a Brno

Také vedení Zlínského kraje má zájem předejít odchodu tisíců lidí pryč. Podle Josefa Zichy, krajského radního zodpovědného za strategický rozvoj a územní plánování, je třeba udržet mladé lidi, kteří budou zakládat rodiny.

„Proto obce podporujeme ve vytvoření podmínek pro bydlení, a aby udržely školy. Po absolvování je pak důležité, aby tu mladí zůstali a získávali praxi. Ne aby za ní jezdili do Prahy či třeba Brna, které nám doslova užírají nejvíce lidí,“ dodal radní.