Boj se však ani v nejmenším nepodobá školním tahanicím o přestávkách. Děvčata a chlapci se neškrábou, nestrkají ani se nebijí učebnicemi.

Zápas na letním soustředěním judistů má svá jasně daná pravidla.

„Líbí se mi tu. Hlavně okolní příroda je krásná,“ prozrazuje desetiletá účastnice soustředění Markéta Kovářová.

Děti tu drží noční hlídky a každý den mají rozcvičky i tréninky. Utahaně však mladá judistka nevypadá.

„Ráno procházíme potokem. Kvůli otužování. Je mi pak trochu zima,“ dodává k pobytu v táboře držitelka žlutého pásku.

Do oddílu judistů ve Vsetíně v Rokytnici ji před lety přihlásili její rodiče. Na táboře pro judisty je letos už potřetí.

„Tyto tábory se od sebe moc neliší. Je to podobné. Máme tréninky a také hrajeme hry,“ osvětluje žákyně páté třídy.

Sportovní hry si děti užívají také během roku při hodině ve Vsetíně.

Před začátkem nebo na konci samotného tréninku hrají například vybíjenou. „Tady zas máme fotbal. Vždycky nás rozdělí do družstev,“ vysvětluje dívka z Hovězí.

Mladá judistka má už za sebou také zkušenosti z různých soutěží.

„Jezdíme po republice, ale města už si nepamatuji. Čtyřikrát jsem získala druhé místo,“ vzpomíná Markéta.

S jakými pocity na žíněnku před zápasem vstupuje, záleží většinou na tom, jakého má proti sobě soupeře.

„Je to jiné, když zápasím s kluky. Mám větší trému. Ale už jsem je dvakrát porazila,“ usmívá se plavovláska.

Kromě zápasení ji baví také výtvarná výchova, tělocvik a hudební výchova. Pět let se učí hrát na housle.

„Baví mě housle i judo. Zatím to stíhám. Judo je ze začátku náročné, ale zvládnout se to dá,“ tvrdí mladá zápasnice.