Důvodem je rekonstrukce, která se týká restaurování donátorských kamenů v podezdívce kostela.

„Podstatou rekonstrukce je odvlhčení kamenů a provedení opatření, která zabrání budoucímu vzlínání vlhkosti. Těmito kroky chceme zachránit nápisy, které jsou na kamenech vytesané a které vlivem vlhkosti degradují,“ přiblížil ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš s tím, že zmíněnými nápisy jsou jména lidí, kteří na kameny před stavbou kostela přispěli. „Proto se nazývají donátorské,“ podotkl Ondruš.

Rekonstrukce je rozdělená do několika částí. Nejdříve bylo potřeba kameny odsolit.

To znamená zbavit co největšího množství solí, které se do kamenů časem dostaly, a které na ně negativně působí.

„Soli mají tendenci za určitých okolností krystalizovat, a tím vyvíjejí velký tlak. Kámen se tím pádem začne rozpadat,“ vysvětlila Magdalena Nováková z restaurátorského ateliéru Tomáše Skalíka, který se na rekonstrukci podílí.

Odsolování spočívá podle jejich slov v obalení kamenů čistou celulózou, která sůl vytáhne.

„Proces se musí několikrát opakovat, aby se dostalo pryč co největší množství soli,“ řekla Nováková.

Současně s odsolováním se provádí odvlhčování betonového základu kostela takzvanou injektáží.

„A abychom se zbavili vlhkosti také kolem objektu, bude v další části rekonstrukce následovat odvodnění celého prostoru základových konstrukcí kolem celého kostela a stažení do dešťové kanalizace,“ informoval technický náměstek ředitele muzea Milan Gesierich.

Rekonstrukci, která je technologicky velmi náročná, předcházelo vyklizení celého interiéru a rozebrání a zabezpečení deset let starých varhan, aby během oprav nedošlo k jejich trvalému poškození.

„Jen to, včetně ale následného složení a naladění, si vyžádá asi dvě stě tisíc korun,“ podotkl Gesierich. Náklady na celou rekonstrukci šplhají ke dvěma a půl milionu korun.

Konec oprav je naplánovaný na říjen letošního roku. Vzhledem k jejich náročnosti se ale termín dokončení může posunout.

„Chtěli bychom kostel otevřít na dušičky. Jestli se to povede, teď ale nemůžeme slíbit. Každopádně na vánoční jarmark by už hotovo být mělo,“ přislíbil Gesierich.

Kostel sv. AnnyDřevěný kostelík v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je volnou kopií kostela z Větřkovic u Příbora, který vyhořel v roce 1887. Ten muzejní se začal stavět v roce 1939, o dva roky později jej dokončili a v roce 1945 vysvětili. Nepříznivá finanční situace té doby si vynutila improvizovanou neroubenou konstrukci. Původně stroze vybavený interiér doznal změn až na začátku tohoto století. V roce 2005 se otevřela nová expozice, která představuje podobu kostela na malém řemeslnickém městě na sklonku 19. století.
Kostelík je jednolodní stavbou se zděnou sakristií přistavěnou na severní části objektu. Tzv. žebráčna odděluje vchod od lodi, která je po stranách vyzdobená čtrnácti zastaveními zrekonstruované křížové cesty ze starého rožnovského kostela. Hlavní oltářní obraz z dílny Marie Chlebovské je zasvěcený patronce kostela sv. Anně. Je zasazený v bohatě řezbovaném rámu od Martina Gaji.
Okolo kostela se rozprostírá Valašský Slavín se symbolickými hroby regionálně významných osobností.