Obnova památkově chráněného polodřevěného kostela z 16. století bude spočívat v opravě stávajícího střešního pláště, dřevěných konstrukcí, trhlin ve zdech, omítek poničených vlhkostí a elektroinstalace. „Střešní krytina z dřevěných šindelů je na konci své životnosti. Netěsnostmi ve střešním plášti zatéká, dochází k poškozování dřevěných nosných konstrukcí a ke statickým poruchám stěn,“ vyjmenoval zásadní problémy budovy Jan Marek z Muzea regionu Valašsko, které je jejím správcem.

Kromě zmiňovaných oprav bude v kostele zapotřebí ošetřit tu roubenou část, která je napadená dřevokaznými škůdci. Kolem kostela se vybuduje nový odvodňovací kanál, který bude zachytávat dešťovou vodu ze střechy. „Vstupy pro návštěvníky budou obnovené do dřevěné roubené lodě od jihu a západu,“ doplnil Marek.

Začátek oprav je naplánovaný na únor, konec pak na říjen letošního roku. „Momentálně se připravuje podpis smlouvy s dodavatelem, který si v únoru stavbu převezme,“ přiblížil Jan Marek. Několik měsíců pak zabere příprava dřeva. „Stromy se musí pokácet ještě v zimním období a pak se začne s ruční výrobou šindelů na střechu. Těch by mělo být asi osmdesát tisíc,“ popsal. Následovat bude stabilizace kostela, která spočívá ve výměně spodního trámu, který je poničený dřevomorkou. „Střecha by se pak měla vyměnit v letních měsících,“ dodal Marek.

Rekonstrukci nejstarší dřevěné památky ve městě vítá i památkář z meziříčské radnice Petr Zajíc. „Oprava byla určitě zapotřebí. V nejhorším stavu byla střešní krytina, ale to, že se Zlínský kraj rozhodl ke komplexní opravě, je jedině dobře,“ uvedl památkář. Podle něj je kostel Nejsvětější Trojice výjimečnou památkou. „Nejstarší části krovu pocházejí z šedesátých let šestnáctého století. Ve městě jiné, tak staré konstrukce nejsou,“ podotkl Zajíc.

Podle Miroslava Kašného, radního Zlínského kraje pro kulturu, památkovou péči, spolupráci s církvemi a mládež, je na rekonstrukci kostela nejvyšší čas. „Je třeba jednat rychle, aby se tato kulturní památka neznehodnotila,“ míní radní.

Z historie svatostánku Polodřevěný kostel Nejsvětější Trojice z 16. století je dominantou Valašského Meziříčí. Součástí budovy jsou přístavby z období baroka. Jedná se o jediný historicky dochovaný kostel, který nebyl v historii města zasažený požáry. Budova byla hřbitovním kostelem města a okolních vsí. Od konce sedmnáctého století byl také poutním kostelem a tradice poutí se udržela do 20. století. V roce 1904 začal sloužit k bohoslužbám pro studenty z gymnázia a liturgickou funkci si udržel do 50. let. Kostel byl předán k muzejním účelům v roce 1963. Vlastivědný ústav ve Vsetíně, dnešní Muzeum regionu Valašsko, převzalo objekt do své správy v roce 1971. Po rekonstrukci byla v roce 1980 zpřístupněna první expozice lapidária. Současná expozice je pojatá jako stálá výstava architektonické, náhrobní a oltářní plastiky. Nejstarší funebrální památkou je nástěnný náhrobek dcery rytíře Jana Žernovského ze Žernoví z roku 1584. V polovině 90. let prošla budova rozsáhlou památkovou obnovou. Od roku 2001 je zde otevřená obnovená muzejní expozice, jež bude zachovaná i po letošní rekonstrukci. Kostel se mimo jiné využívá k pořádání koncertů, výstav či svateb. (Zdroj: Muzeum regionu Valašsko)