Otevírám dveře do místnosti, které dominuje velký vánoční strom. Vedle něj jsou naskládáné pečlivě zabalené vánoční dárky, jež dětskému domovu věnovali štědří sponzoři. Zdravím se se všemi přítomnými dětmi i vychovateli.

Všichni netrpělivě vyčkávají příchod ředitelky Evy Žůrkové, která se pravidelně ujímá milé povinnosti a krátkým proslovem zahajuje samotné rozbalování.

Nedokážu odhadnout, nakolik se děti na samotný projev ředitelky soustředí. Jejich oči netrpělivě těkají po velkých i malých krabicích, oděných do vánočního balicího papíru.

„Paní redaktorko, vyfoťte si děti teď, kdy vypadají jako zvědavé surikaty v zoologické zahradě," směje se ředitelka Žůrková. Dávám jí za pravdu. Nedočkavé a zvědavé děti sedící pod vánočním stromem opravdu tato roztomilá zvířátka připomínají.

Netrvá dlouho a ředitelka odstartuje samotnou akci. Tety vychovatelky se chápou dárků a postupně je odnášejí směrem k budoucím vlastníkům. Za chvíli už u každého dítěte stojí pořádná hromada balíčků.

Děti nelení a s vervou škubou ozdobný papír. Plyšáci, hračky, kosmetika, elektronika i praktické věci, to všechno děti postupně objevují. Šestiletý Davídek pod stromem dokonce nachází horské kolo.

„Mám velikou radost, budu na něm jezdit na hřiště a po dvorku," chlubí se šťastný klučina, který kromě kola rozbalil ještě přilbu, knížku o hasičích nebo hasičské povlečení.

Očividnou radost má i jednadvacetiletý Marek. „Jsem naprosto spokojený, vůbec jsem nečekal, že toho tolik dostanu," svěřuje se mladík.

Potěšil jej notebook i žehlička. „Žehličku jsem potřeboval, tu využiju jako první," těší se.

Radost z očí nečiší pouze dětem, ale i ředitelce, která zpovzdálí celé dění pozoruje.

„Jsme moc vděční všem našim sponzorům, kteří na naše děti každoročně myslí," oceňuje spolupráci ředitelka Eva Žůrková. „I když nastanou roky, kdy je třeba hluboko do kapsy, nikdy na nás nezapomenou a vždy se tu sejdou krásné dárky," říká.

Děti, držíce své nově nabyté věci, se pomalu odebírají do svých pokojů. Já se před odchodem dávám do řeči s vychovatelkou Vlaďkou Šmigurovou.

„Naše děti sice umějí i pěkně pozlobit, ale dárečky si určitě zaslouží," usmívá se.

„A jak jste se sama přesvědčila, rozbalování si naplno užívají a mají z toho radost," říká vychovatelka.

Nezbývá než souhlasit. Dětský domov opouštím s příjemným pocitem. Škoda jen, že teď už si musíme na další nadílku rok počkat.