„Čtení je teď ve stáří moje největší priorita. Bez knížek jsem úplně nemožná,“ přiznává žena. Aby si osvěžila paměť, luští křížovky, ruce procvičuje pletením ponožek. Občas si pustí televizi. Seriály nesleduje, nejraději má filmy o přírodě.

Nejpilnější čtenářka ve městě se obvykle začte do nové knihy hned po ránu. „V deset večer ji odložím a jdu spát. Někdy mi to ale nedá, znovu rozsvítím, a po půlnoci mám knihu přečtenou. Posledních dvacet stránek lituji, že příběh končí,“ svěřuje se důchodkyně, která si s chutí přečte detektivku i milostný román.

Zvláštní slabost má ale pro romány ze středověké Anglie. Ostrovní zemi přitom nikdy nenavštívila. „Kdepak cestovat. Jsem z jedenácti dětí. Když nás vyhnali nacisté, o všechno jsme přišli,“ vzpomíná.

Lýdie Zajíčková se pohybuje s pomocí francouzských holí. Aby do knihovny nemusela chodit zbytečně často, nosí půjčené knihy v batohu. „Ušila mi ho vnučka. Chodím s ním také nakupovat,“ vypráví žena.

Dětským knihomolem loňského roku byla osmiletá Lucie Chumchalová, která si půjčila pětaosmdesát knížek. „Až na pár výjimek jsem je opravdu přečetla,“ tvrdí malá čtenářka.

Kdo by u ní očekával zálibu v klasických pohádkách, zmýlil by se. „Čtu hlavně detektivky. Mými oblíbenými autory jsou ale Thomas Brezina a Joanne Rowlingová,“ prozrazuje dívka, která začala číst z vlastního zájmu.

„Po letech amnestií pro zapomnětlivé klienty jsme si uvědomili, že zapomínáme na nejaktivnější čtenáře,“ objasnila zástupkyně ředitelky Pavla Holmanová důvody vyhlášení čtenářů roku.

Kromě dětí a dospělých si ocenění odnesli nejpilnější studenti a rodiny Niklových a Tkáčových, kde svorně čtou rodiče i jejich děti.