Že to se čtenáři není žádná sláva, si myslí například Věra Povalačová z knihovny v Horní Lidči. Hůl nad nimi ale ještě neláme. „V obci žije čtrnáct set obyvatel a registrovaných čtenářů jsme v loňském roce měli tři sta dvacet. Takže to ještě není tak špatné, i když by to mohlo být lepší,“ zamyslela se Věra Povalačová.

Nicméně i v Horní Lidči čtenářů stále ubývá. „Nejde ani tak o dospělé, ti se prozatím drží. Snižuje se ale počet dětských čtenářů,“ poukázala knihovnice. Děti a mladí lidé sice do knihovny chodívají, spíše než za knížkami ale míří k počítačům a internetu.

Mírné zlepšení lze podle Věry Povalačové vypozorovat v poslední době „díky“ tolik diskutovaným státním maturitám. „Studenti z nich mají strach, tak si chodí vypůjčovat odbornou literaturu či povinnou četbu,“ řekla Povalačová.

Upoutat pozornost nových i stávajících čtenářů se ve všech knihovnách, tu hornolidečskou nevyjímaje, snaží také pomocí nejrůznějších besed a kulturních pořadů. „Nyní v březnu připravujeme třeba akce pro školy,“ připomněla Povalačová.

Další cestou je pravidelně udržovaný a doplňovaný knihovní fond. „V současnosti máme na třináct tisíc knih. Vloni jsme do knižního fondu a časopisů investovali přes pětačtyřicet tisíc korun,“ prozradila Povalačová.

Podobnou částku, a sice šestačtyřicet tisíc korun, investovali do nákupu kniha a časopisů vloni také ve Vidči. Ke konci roku tak mohli zájemcům nabídnout více než devět tisíc knižních titulů a dvacet druhů časopisů. „Přestože máme zaregistrováno dvě stě čtrnáct čtenářů, pravidelně knihovnu navštěvuje mnohem méně,“ upozornila v obecním zpravodaji knihovnice Dagmar Karasová.

Z dvou set sedmdesáti dětí ve Vidči je asi jedna třetina čtenářů, kteří chodí do knihovny. „Ne všichni však navštěvují knihovnu pravidelně. Můžeme se jakkoliv snažit, pokud rodiče nenaučí dítě lásce ke knize, nechodí s ním do knihovny, pokud je malé a nedohlédnou, jestli knížku včas vrátí, je naše snaha marná,“ postěžovala si dále Karasová.

Obec podle ní investuje nemalou částku do knih, časopisů a provozu knihovny a jedině aktivním přístupem místních lidí nebude tato částka investována zbytečně.

Úspěšná je v boji s úbytkem čtenářů prozatím knihovna v Rožnově pod Radhoštěm. Za posledních deset let přišla „jen“ o osmdesát čtenářů. „Lidé obecně méně čtou. Pokud ovšem knihovna pouze nečeká, až čtenáři přijdou, má šanci stále nové návštěvníky přilákat,“ zamyslel se ředitel rožnovské knihovny Pavel Zajíc.

Cesta podle jeho slov vede prostřednictvím „mimočtenářských“ služeb. „Tady můžeme zařadit nejrůznější besedy a kulturní setkání, nabídku internetového připojení a podobně,“ jmenoval Zajíc.

Nebojí se ani moderních čteček knih, jejichž využívání je nyní na vzestupu. „Tento boom určitě proběhne, ale pokud na něj knihovny zareagují, nijak je neohrozí,“ je přesvědčen Zajíc.