Odhadované náklady celého projektu se blíží částce 71 milionů korun. Nová knihovna má být uvedená do provozu v září 2023. Zbývá vyřešit jen jediný zádrhel – peníze. Část zdrojů potřebných k financování záměru totiž rožnovské radnici prozatím chybí.

„Přislíbenou nyní máme dotaci patnáct milionů korun na pasivní standard nové budovy knihovny,“ uvedla místostarostka Rožnova Kristýna Kosová.

Celá přístavba má podle ní stát 36 milionů. Rekonstrukce stávající budovy knihovny – tzv. Bergerovy vily – si vyžádá osm až deset milionů korun, v závislosti na rozsahu prací. Na tyto stavební úpravy chce město získat dotaci z evropských peněz prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj.

Nemalou investici si vyžádají také úpravy veřejného prostranství u knihovny, ty budou stát devět milionů korun. A dalších devět milionů si musí město připravit na pořízení vybavení rekonstruované a rozšířené knihovny.

„Přístavbu knihovny a samotnou rekonstrukci stávající budovy chceme soutěžit jako jednu veřejnou zakázku. Aktuálně hledáme možnost, jak ušetřit peníze z rozpočtu města a využít dotačních titulů, které by nám s financováním mohly pomoci,“ řekla Kristýna Kosová.

Financování rozvoje knihoven je podle ní v České republice dlouhodobě neřešený problém, mnoho knihoven nemá potřebnou plochu pro svou činnost.

„Ta naše je nyní například na čtyřiačtyřiceti procentech doporučené plochy,“ připomněla místostarostka s tím, že knihovna je v současnosti při běžném provozu tři pracovní dny v týdnu dopoledne veřejnosti uzavřená, aby v ní mohly probíhat programy pro školy. Díky nové přístavbě se stávající plocha knihovny více než zdvojnásobí.

Dočasný azyl ve společenském domě

Aby mohlo město přistoupit k rekonstrukci, musí nejprve provoz knihovny přestěhovat jinam. Přesunout se má do Společenského domu, o jehož pronájmu nyní radnice jedná s jeho majitelem, společností Synot Real Estate. Dohoda je na spadnutí. Podle místostarostky Kosové by se knihovna mohla stěhovat na podzim.

S jiným návrhem řešení přišel na dubnovém zasedání zastupitelstva Jaromír Koryčanský. Podle něj by bylo rozumnější nejprve přistavit novou část knihovny, do ní pak přesunout stávající provoz a až poté rekonstruovat starou budovu. Podle místostarostky Kosové je však tento postup možný jen teoreticky.

„Obě stavby jsou provázané stavebně i technikou. Dospěli jsme k závěru, že by to bylo provozně komplikované a ve finále by se to prodražilo,“ odmítla návrh Kosová.

Koryčanský také připomněl, že knihovna není jedinou velkou investicí, jež se v současnosti v Rožnově chystá. Ještě nákladnější bude stavba plánovaného kulturního centra za více než 200 milionů korun. Zastupitel varoval před možným souběhem obou záměrů.

„Tak velké investiční akce nejde dělat najednou. Peníze v městské i státní kase klesají, nebudou. Dělejme to rozumně, ať se nedostaneme do problémů,“ vyzval Jaromír Koryčanský.

Starosta Rožnova Radim Holiš jej ujistil, že stavět se bude až ve chvíli, kdy bude dostatek financí.

„Neděláme nic jiného, než že sháníme další peníze. Ve chvíli, kdy budeme mít peníze na hromadě, začínáme stavět. Zatím jsme ještě nedali dohromady ani jednu stavbu. Mrzí mě to, ale bohužel to musím přiznat, že zatím ne,“ netajil zastupitelům Holiš.

Podobu knihovny navrhlo studio Čtyřstěn

Otevřená architektonická soutěž na přístavbu budovy knihovny se konala už v listopadu 2016. V konkurenci sedmnácti přihlášených návrhů zvítězila vize studia Čtyřstěn architektů Karla Kubzy a Milana Joji.

V nové přístavbě najde v budoucnu své místo dětské oddělení, centrální pult, čítárna propojená s malou kavárnou, přednáškový sál pro 80 lidí i sklad knihovního fondu (podle poslední výroční zprávy se rožnovská knihovna stará o více než 55 tisíc svazků).

V přízemí stávající budovy budou fondy pro dospělé čtenáře a místo pro teenagery a dospívající mládež. V patře se počítá se studovnou a dalšími fondy pro dospělé čtenáře. Zbytek tvoří provozní zázemí, kanceláře. Celá budova bude bezbariérová, nově získá výtah.