Nebo je možné, že jej k hudbě přitáhl jeho bratranec, který rovněž hraje na klarinet. „To byl takový můj první vzor. Chtěl jsem také hrát," vzpomíná jedenadvacetiletý hudebník. Začal tedy nejprve s flétnou, pak si k ní přibral také klavír a nakonec klarinet. Vyzkoušel také hru na varhany. „Od devíti let jsem chodil na soukromé hodiny. Později jsem navštěvoval základní uměleckou školu ve Valašském Meziříčí a také v Karolince," vypočítává jedenadvacetiletý hudebník.

Nástrojem číslo jedna je pro Jana Holeňu klarinet. Když se tedy v deváté třídě rozhodoval, jakou střední školu zvolit, byla jediná možnost. Jít studovat hru na klarinet na konzervatoř. Volba padla na tu v Ostravě. Studium ukončí za pár měsíců. Svého rozhodnutí studovat na konzervatoři nelituje, ale připouští, že dnes už by se nad ním více rozmýšlel. „Šel jsem na konzervatoř kvůli nástroji, ale přiznám se, že mne klasická hudba až tolik neokouzlila. Navíc pro ty, kdo nechtějí dělat klasiku, je i následné uplatnění více nejisté," zamýšlí se Jan Holeňa.

Osobně jej totiž přitahuje úplně jiný směr muziky. Nejvíce ze všech pak moravská dechovka. „Vyrostl jsem v ní, takže ve mně také zůstala nejvíce zakořeněná," říká valašský hudebník.

Přes svůj mladý věk je už na muzikantském poli zkušený harcovník. Oblíbené lidové písničky hrával deset let s Dechovou hudbou Lidečanka z Lidečka, čtyři roky také v Polančance z Valašské Polanky a v současné době už dva roky působí v Trnkovjance z Kašavy. „Minulý rok jsem hrával také s Kameníkovými muzikanty, což je profesionální kapela. Kvůli studiu jsem prozatím pravidelné působení ukončil, ale spolupracujeme pořád," říká Jan Holeňa. Cení si také možnosti zahrát si v orchestru Janáčkovy filharmonie v Ostravě.

Samostatnou kapitolou je pak pro talentovaného muzikanta vsetínská folkrocková kapela Vrkoč. Působí v ní už deset let. „Vrkoč je pro mne muzikantsky nejvíce naplňující kapela. Protože mám možnost se podílet na společných úpravách, improvizovat, přispívat ze sebe. Je to velký rozdíl oproti tomu, když hraji už napsané skladby z not. Jsem rád, že jsem kdysi dostal možnost ve Vrkoči hrát," netají Jan Holeňa.

Kromě toho, že Jan sám dokončuje hudební konzervatoř, už rok také předává své zkušenosti a znalosti coby učitel na hovězské pobočce základní umělecké školy v Karolince. „Učím prozatím zobcovou flétnu a klavír. Snažím se najít si individuální přístup ke každému dítěti. Na každé platí něco jiného. Ale děti, které mám, jsou šikovné a dobře vychované a snaživé. Takže to není problém," usmívá se.