Hrozenkovskou dechovku střídá rozhlas, ve kterém je slyšet koledy. S kelímkem horké medoviny obcházím všechny stánky. Překvapuje mě, kolik se tu v takovém mrazu sešlo lidí. Jsou tu stánky s pochoutkami, ozdobami na stromeček, pečivem, výrobky z ovčí vlny a celá řada dalších.

Podkovář, včelař i cimbálová muzika

Najednou se hlasitě ozve kůň. Předběhnu pár dětí a už vidím na podkováře (na snímku), kteří dávají koním podkovy.

Jdu se podívat dovnitř Lidového domu, kde dnes mají být řemeslníci. Hraje přitom cimbálová muzika Kotula. Podívám se přes rameno a vidím včelaře. „Letos cosi není medu," naříká si. Jsou tady i řezbář, švec a krpcař. Vtom mi něco zatroubí do ucha. „Tak dělá jelen, tak píská srneček a tak poraněný zajíček," vysvětluje mi pán, který vyrábí vábničky z rohoviny. Ženy háčkují, paličkují, vyšívají a jedna zdobí vánoční baňky.

Venku jdu ještě nahlédnout na výstavu domácích zvířat. Jsou tu kachny, slepice, králíci, ale i poštovní holubi. I podle chvějícího se králíčka poznávám, že venku se opravdu dlouho vydržet nedá.

Koupím si ještě něco ve stánku, kde výtěžek jde na opravu hrozenkovského kostela, a namířím si to domů.

Autor: Barbora Kursová