Voda: Kdo je pánem, cenu si reguluje

Zlínský kraj - Nejdražší vodu v regionu, přes pětaosmdesát korun za kubík, mají lidé ve Zlíně, v Otrokovicích či Vizovicích. Jejím dodavatelem je Moravská vodárenská, která konkrétně ve Zlíně aplikuje už od roku 2004 takzvaný provozní model.

Obecně jsou na tom obyvatelé měst hůře. Za cenu vody zaplatí více než lidé ve vesnicích

„Na základě uzavřené smlouvy tenkrát prodaly Vodovody a kanalizace veškeré strojní i další vybavení společnosti Moravská vodárenská, kam přešla také většina jejich zaměstnanců. Nemovitosti, které si ponechal, VaK následně pronajal Moravské vodárenské," zmínil už dříve mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák.

„Vodovodům a kanalizacím se tak znatelně zmenšil potřebný vliv," dodal mluvčí.

Moravská vodárenská však už v červnu slíbila, že ceny vody navýší pro příští rok jenom o inflaci. Přesto zůstávají v kraji nejvyšší.

Podívejme se naopak na takový Šanov. Lidé tam zaplatí pouhých 16 korun za vodné, stočné paušálem 400 Kč ročně za dospělého. To je tedy od Zlína podstatný rozdíl.

„Pro příští rok chceme vypracovat projekt na dva nové vrty. Současný zdroj vody nám nevystačuje," poznamenala starostka Šanova Božena Sukaná. Zmínila, že nad obcí je více zdrojů vody. Jen jediný je v majetku obce. Ostatní jsou ve správě Moravské vodárenské. Společnost je však s obcí v soudním sporu.

Zatímco jinde s vodou šetří, v Podkopné Lhotě moc nemusejí. Mají ji také levnou. „Přes léto máme vyhlášku o povoleném odběru vody. Příznivá cena proto vůbec nenutí lidi s ní šetřit," podotkl Josef Jakuba, starosta Podkopné Lhoty.

V obci mají vlastní vodovod a studnu. Vodu obec čerpá z hloubky 80 metrů. Na místní vodovod je připojeno 72 domácností. Jsou s tím sice spojené vysoké náklady, obcím se však vyplatí být vlastním pánem, protože mohou cenu vody regulovat.

Na Kroměřížsku je voda nejlevnější

Nejnižší ceny vody, co se regionů týče, jsou však na Kroměřížsku. Město Kroměříž je majoritním akcionářem ve společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž. O tuto pozici přijít nechce. Snahou radnice je držet cenu vody jakožto strategické suroviny na co nejnižší úrovni.

„I přes současný nárůst ceny o 3,26 % zůstává cena pitné a odpadní vody na Kroměřížsku pod úrovní průměrných cen v ČR a je i nadále nejlevnější cenou v celém kraji," připomněl mluvčí kroměřížské radnice Pavel Zrna.

Podle informací společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž dochází ke zvýšení ceny na 69,62 Kč v důsledku nárůstu nákladů na odpisy v souvislosti s novou úpravnou vody v Kroměříži.

Pojďme se podívat na Valašsko. Například obec Francova Lhota má na svém území hned tři vodovodní řady. Dva jsou napojené na původní obecní vodojemy a zásobují vodou zhruba 350 obyvatel obce.

Většinovou dodávku vody pak zajišťuje společnost Vodovody a kanalizace Vsetín, která zásobuje vesnici vodou z přehrady Stanovnice.

„Letos jsme na našich vodovodních řadech prakticky nemuseli dělat žádné opravy, proto nebudeme prozatím zvyšovat cenu za vodné a stočné," ujistila starostka Kateřina Trochtová. Zmínila, že v příštím roce ale bude obec jeden vodojem posilovat o další vrt.

„Tato investice se už napřesrok zřejmě do ceny projeví," dodala starostka obce na Valašsku.

„Za pár korun" je voda i v Suché Lozi

Bystřička na Vsetínsku patří mezi obce se suverénně nejnižšími cenami za dodávku pitné vody na Valašsku. Vloni tam lidé platili za vodné a stočné dohromady 42 korun.

„Ani na příští rok nebudeme ceny zvyšovat. Máme vlastní zdroj vody, svůj vodovod a všechno si provozujeme sami. Proto se nám daří držet ceny na takové nízké úrovni," vysvětlil starosta Bystřičky Zbyněk Fojtíček.

Jednu z nejnižších plateb za vodné a stočné na Slovácku, (dohromady 32 korun plus 8 korun) si bez navýšení v příštím roce, a tedy stejně jako letos, budou moci „užívat" v Suché Lozi. Důvodem je to, že obec vlastní vodovodní řad včetně systému obecních studní.

„Pro obyvatele Suché Loze zůstanou ceny i v roce 2014 stejné také proto, že před dvěma měsíci obec napojila na vodovodní řad nový vrt pitné vody, a posílila tak vydatnost jejích zdrojů zejména v létě," vysvětlil místostarosta vesnice Petr Gazdík.

Infografiku zvětšíte rozkliknutím

Desatero šetřivého odběratele vody

Chcete za životadárnou tekutinu utratit co nejméně, navzdory stoupající cenové hladině? Okamžitým řešením je spotřebitelská šetrnost, ke které vede následující desetibodový návod.

1. Místo koupání se sprchujte. (1 koupel = 150 až 200 litrů vody, 1 sprcha = 60 až 80 litrů vody.)

2. Nepoužívejte tekoucí vodu k čištění zubů ani mytí nádobí. (Čištění zubů při tekoucí vodě = 5 až 10 litrů vody, mytí nádobí pod tekoucí vodou = 3krát větší spotřeba, než je nezbytné.)

3. Pořiďte si úsporný splachovací systém na WC! (Spláchnutí bez spořiče = 10 litrů vody, velké spláchnutí se spořičem = 9 až 10 litrů, malé spláchnutí se spořičem = 2 až 3 litry.)

4. Užívejte pákové baterie místo klasického kohoutku ušetříte tak až 30 % vody.

5. Pokud máte zahradu, chytejte například do sudů dešťovou vodu, následně ji můžete použít. Záhony zalévejte ráno nebo večer, zabráníte tak vypařování vody.

6. Při mydlení rukou před jejich opláchnutím zavírejte kohoutek proteče o třetinu méně vody.

7. Pračku a myčku pouštějte opravdu až po naplnění jejich kapacity.

8. Bez meškání opravte kapající vodovodní kohoutky! Zachráníte tak 24 až 54 litrů vody denně.

9. Nádobí očišťujte raději v myčce než ve dřezu. (Denní spotřeba při ručním mytí = asi 70 litrů, spotřeba myčky s plnou kapacitou = asi 20 litrů.)

10. Pokud jedete na dovolenou, služební cestu anebo zkrátka na delší dobu opouštíte bydliště, využijte hlavní uzávěr vody. Zdroj: www.chytryodberatel.cz

„Straňanská vodárka je doslova monstrum"

Lidé v největší obci Zlínského kraje pijí vodu ze Svinárského potoka. Za vodné a stočné zaplatí kolem 55 korun. Úpravnu si opraví

Strání je největší obcí Zlínského kraje. Se svými více než čtyřmi tisíci obyvateli by mohlo být i malým městečkem. Obec ukrytá mezi karpatskými stráněmi je totiž v lecčem soběstačná. Například ve vodohospodařství. Tedy v odvětví, na které už většina měst rezignovala. V lesích za místní sklárnou a koupalištěm se nepřehlédnutelně tyčí obecní vodárna, tedy přesněji řečeno úpravna vody.

„Na takovou obec, jako je Strání, je to monstrum," komentuje Martin Popelka, místní vodohospodář. Vysvětluje, že původně však měla místní vodárna sloužit daleko většímu počtu lidí.

„Dál v lesích měla být dokonce přehrada, patrně se s ní počítalo jako s posilovou nádrží pro zásobování Brodu," míní muž, který se vodohospodářské řeholi věnuje už pěknou řádku let.

Pracovat pořád u vody však není žádný med. Celoroční rýma je asi tou nejmenší daní. „Kolikrát je v létě venku 35 stupňů, ale uvnitř je nám zima," vypráví.

Na úpravě vody pro své spoluobčany spolupracuje ještě s kolegyní. Ta provádí například různá měření kvality vody. Toto měření je však jen pro přehled obce. Rozhodující jsou totiž výsledky z laboratoří s patřičným atestem.

Na první pohled působí straňanská úpravna vody jako zmenšená kopie jakékoli úpravny vody pro velké město. Velín, čerpadla, chemická laboratoř, česla, filtry, odkalovací nádrže. To všechno je například i na Klečůvce, kde se upravuje voda pro Zlíňany.

Vůbec nejdůležitější je udržet v dobrém stavu prameniště či v případě Strání místo, kde se do úpravny odebírá voda ze Svinárského potoka čili „Svinárky".

Ano, ve Strání se dá říci, že tam lidé pijí vodu z potoka. Rozhodně je to však věc záviděníhodná. Voda z přehrad v krajině hnojených polí a průmyslových zón se totiž nemůže vodě z horských bystřin rovnat ani zdaleka.

„Udržet to tady v čistotě dá nejvíc práce," ukazuje Martin Popelka na místo, kudy se z potoka odčerpává voda. „Nejhorší je to na podzim, když padá listí. To tady vyčistíme a za pár hodin sem musím znovu, protože už zas nic nepřitéká," říká.

Podobné to bývá při přívalových deštích či při jarním tání. „S táním se sem dostane velké množství kamenů. Všechny tyto problémy by se ale měly vyřešit po rekonstrukci," říká vodohospodář.

Více než třicet let stará budova a technologie sice stále fungují, opravě se ale nevyhnou. Náklady budou v desítkách milionů korun. Proto ani vodohospodář nechce příliš spekulovat, zda obec udělala dobře, když si vodárenské odvětví ponechala. Vodu mají sice místní levnější, ale náklady na úpravnu také nejsou malé.

Ve Strání se vodné a stočné pohybuje kolem 55 korun. Tedy v nižší hladině než jinde na Uherskohradišťsku či na Zlínsku. V případě vlastních studen platí lidé stočné paušálem.

„A stejně se dovídám, že jsme zloději a vydřiduši," směje se. „Já na to lidem vždy říkám, to není moje voda, mně ji neplatí. Ale až bude moje, tak se nedoplatíš," říká s humornou nadsázkou a dodává další argument pro kverulanty. „Přitom zrovna tito kritici kupují balenou vodu v obchodě a za dva litry dají tolik co za kubík obecní vody," říká.

O kvalitě kupované vody sám nejlepší mínění nemá. „Co to může být za vodu, když ji necháte týden na slunci a ona se nezkazí? Samá chemie," míní vodohospodář Popelka.

Ve Strání nejsou troškaři, a tak pár set metrů od obecní vodárny stojí ještě jedno podobné zařízení. „To je vodárna skláren. Ta měla vždy vlastní zdroje vody a i dnes obecní vodu nepoužívá," vysvětlil vodohospodář.

Voda z cicůrku je dobrá i na ředění pálenky

Jen pár metrů od místa, kde se odebírá voda do obecní úpravny, vyvěrá z ojíněného lesa zurčivý pramínek vody.

„To je cicůrek. Když se v dědině zeptáte, kde je u cicůrku, každý vás sem nasměruje," říká vodohospodář. Podle jeho zkušeností si sem lidé chodí na vodu velmi často. Ostatně je vhodná i na ředění pálenky. Místní voda je sice spíše kyselá, její PH se pohybuje kolem čísla 8. V normě je kyselost vody v rozmezí od 6 do 9 bodů.

A jak je to s tou slivovicí? „Na ředění nemůže být tvrdá voda. Zakalení způsobuje vápenec," končí Martin Popelka návštěvu ve Strání, jak jinak než užitečnou radou