Město tvrdě platí za akt milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajištěním nového bydlení, řekl dnes novinářům starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL). Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl.

Právní zástupce města Karel Ležatka novinářům řekl, že ústavní stížnosti jsou již vypracovány a podány, a to ke každému ze čtyř podání.

GALERIE: Bourání pavlačového domu u vsetínské polikliniky (rok 2006):

"Situaci komplikuje to, že formálně bylo doručeno jen jedno rozhodnutí. Ale abychom předešli spekulacím, jestli jsou, nebo nejsou zachovány lhůty, všechny úkony byly realizovány včas, bez ohledu, zda doručení bylo řádné, nebo ne," uvedl Ležatka.

Vsetín měl vyřešit problém s nájemníky

Pavlačový dům byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Někteří jeho obyvatelé, včetně žalobců z dané kauzy, před tím neplatili nájemné. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj. Postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy vystěhovalo.

Křižovatku se silnicí I/35 u Zašové čeká rekonstrukce. Začne v druhé polovině roku 2024
Nebezpečná křižovatka u Zašové bude minulostí. ŘSD letos začne s její úpravou

Podle NS bylo cílem Vsetína vyřešit svůj problém s nájemníky, a nikoliv jejich problém s bydlením. Navýšení odškodnění se týká z velké části těch žalobců, kteří v době stěhování byli dětmi, a nelze jim tak přičítat zodpovědnost za to, že rodina své problémy ve Vsetíně neřešila.

Neplatili nájem, i tak dostali nové bydlení

Čunek připomněl, že obyvatelé pavlačového domu se podíleli na jeho devastaci, neplatili nájemné, přesto jim město dalo finanční pomoc na zajištění nového bydlení mimo Vsetín. V pavlačovém domě bylo šest desítek bytů, bydlelo tam asi 300 lidí převážně z romské komunity. Velká část z nich neplatila nájemné, soud jim v roce 2003 nařídil vystěhování bez náhrady.

ROZHOVOR: Senátor Jiří Čunek o vystěhování romských rodin v roce 2021:

Na podzim 2021 uplyne patnáct let od vystěhování Romů z centra Vsetína. Tehdejší starosta města Jiří Čunek koncem dubna 2021 zavzpomínal na proces příprav medializovaného kroku.
Jiří Čunek: Měli jsme tehdy Romy vystěhovat bez náhrady

Neplatiči objekt dále obývali. Obyvatelé 12 bytů, celkem 49 lidí, využilo nabídku města přestěhovat se do městských bytů, do nově vybudovaných kontejnerových domů bylo přestěhováno 188 lidí z 34 bytových jednotek. Zbývajícím 59 lidem ze sedmi bytových jednotek město nabídlo bezúročnou půjčku na zajištění bydlení mimo Vsetín. Osm rodin nabídku využilo, později se k nim připojily další dvě rodiny.

Ostudy města: I. díl budova bývalého okresního úřadu ve Vsetíně
Ostudy Vsetína, 1. díl: Budova bývalého úřadu stále čeká na smysluplné využití

"Důvodem nákupu domů mimo Vsetín bylo zajistit možnost bydlení lidem, pro které jsme v tu dobu neměli k dispozici žádné volné prostory ve Vsetíně. Město a jeho organizace tak poskytly Romům bezúročné půjčky v celkové výši 3,726 milionu korun s dobou splatnosti 20 let. Ačkoliv v současnosti již téměř vypršela lhůta splatnosti, rodiny dosud uhradily z půjček pouze 765.000 korun. Na úrocích pak město přijde dle našich výpočtů o tři miliony korun, což jsou další peníze, které těmto rodinám de facto věnovalo," uvedl Čunek.

Náhradní ubytování nevhodné k bydlení

Domy, kam se Romové přestěhovali, však byly často ve špatném stavu, nevhodné k trvalému bydlení.

Soudy se žalobami Romů zabývaly řadu let, NS v uplynulých týdnech rodinám přiřkl vyšší odškodnění. Původně měli lidé od města dostat od 5000 do 40.000 korun, nově získají částky od 10.000 do 90.000 korun.

"Město tak potrestal za dobrodiní, které jsme rodinám neplatičů poskytli. Kdybychom tenkrát uposlechli prvotního rozhodnutí soudu a neplatiče z pavlačového domu vystěhovali bez náhrady na ulici, nemuselo by město nyní ze svých prostředků, respektive z daní vsetínských občanů, platit odškodnění. Celé je to z mého pohledu naprosto absurdní," uvedl Čunek.

Šéfredaktor Slováckého deníku Pavel Bohun
Je spravedlivé, že neplatili, vybydleli a ještě by je měli odškodnit?

Podle něj na kauze vydělá advokátní zástupkyně romských rodin, která dostane odhadem 4,5 milionu korun, což by také mělo zaplatit město. Čunek uvedl, že se s verdiktem NS nehodlá smířit.

"Věříme, že se Ústavní soud s překvapivým verdiktem Nejvyššího soudu neztotožní, jelikož se jedná o nebezpečný precedens – v budoucnu podobným rodinám již nikdo nepomůže. Výrok Nejvyššího soudu není jen o penězích, ale hlavně o tom, že milosrdenství v naší zemi nemá místo. Ve svém důsledku Nejvyšší soud shledal, že přestěhování Romů mimo město bylo pro ně horším řešením, než kdyby skončili na ulici. Nepochopitelným a silným tvrzením v rozsudku je také to, že příslušníci romského etnika ´žijí přítomností´ a neřeší budoucnost, k přijímání závazků mohou přistupovat neuváženě, což vyznívá, jako by toto etnikum bylo nesvéprávné," uvedl starosta.