Stála spolu se svou předchůdkyní u osamostatnění dědiny a jejího odtržení od Valašského Meziříčí. Od počátku je členkou rady a zastupitelstva vesnice. Jednatřicetiletá bývalá projektová koordinátorka města Kopřivnice je svobodná.

Čeho chcete ve funkci starostky Krhové ve funkčním období dosáhnout?

Zvolení starostkou vesnice je pro mě velká výzva. V této chvíli dědina nedisponuje žádnými projektovými záměry. Zaměřím se proto na připravenost Krhové na další programovací období tak, abychom i my měli možnost čerpat a využívat peníze z evropských fondů. Mým osobním cílem pak je zapojit více obyvatel vesnice do veřejného a kulturního života dědiny. Chci, aby Krhová byla tím správným místem pro život.

Co v současné době považujete za největší problém Krhové?

Infrastrukturu. Především místní komunikace, chodníky a veřejné osvětlení jsou ve velmi špatném stavu. Nejsem příznivcem zadlužování, investice do těchto záležitostí je běh na dlouhou trať. Ale věřím, že postupem doby svých záměrů v této oblasti dosáhneme. Další starost mi dělá absence kulturního domu, který v tuto chvíli z části zastupuje místní tělocvična z poloviny minulého století a jídelna základní školy.

Co vám dělá ve vaší vesnici největší radost?

Že je Krhová samostatná. Samostatnost vnesla život do spolkového a kulturního dění. A nejen tam. Těší mě chvíle, kdy se sejdou všechny generace Krhové. Lidé se snaží založit své vlastní zvyklosti. Třeba Krhovskou obecní veselici, pohádkový les nebo vítání nového roku. Radost mám i z nově tvořených dotačních projektů.