Přidalo se tak mezi další památky na Valašsku pyšnící se tímto označením, jako jsou například Pustevny, toleranční kostel ve Velké Lhotě nebo Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

„Samozřejmě jsme nadšeni,“ uvedl včera starosta Velkých Karlovic Miroslav Koňařík.

Počet národních kulturních památek v České republice se tak zvýšil na dvě stě sedmdesát čtyři položek. Z toho je třicet osm nových.

Pro movitost či nemovitost, která se dostane na tento seznam, je to podle odborníků prestižní záležitost. „Národní kulturní památka má pak například větší šanci dosáhnout na peníze z některých evropských programů. Také se na ni vztahuje nejvyšší stupeň ochrany,“ osvětlila Klára Hodaňová z Národního památkového ústavu v Kroměříži.

Památky, které by měly být na uvedený seznam připsány, mohou kromě národního památkového ústavu navrhnout také města či obce. „Na vybrané památky se píší odborné posudky,“ doplnila Hodaňová.

Ne všechny návrhy, které odborníci doporučí se však nakonec na uvedený seznam dostanou. „Neuspěla například Jurkovičova křížová cesta na Hostýně a kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích,“ dodala Hodaňová.

Národní kulturní památkou se před lety stalo například také Valašské muzeum v přírodě.

„Takové památky spadají pod útvar památkové správy na Ministerstvu kultury, které na ně pak finančně přispívá,“ doplnil ředitel Valašského muzea v přírodě Vítězslav Koukal.

Fojtství ve Velkých Karlovicích se nachází na začátku údolí v Bzové a pochází z roku 1793. O jeho stavbu se zasloužil tesařský mistr Jan Žák.

Kopie fojtství se nachází ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.