Jednou z těch významných, i když pozapomenutých osobností, je jistě František Saleský Bauer (26. 1. 1841- 25. 11. 1915) z Hrachovce u Valašského Meziříčí, pozdější biskup brněnský, arcibiskup olomoucký a kardinál.

Dle E. Domluvila „již na gymnáziu vynikal svými vědomostmi a býval po celé študie prvním své třídy.“ Po studiu teologie v Olomouci byl roku 1863 vysvěcen na kněze, záhy se stal i přednášejícím profesorem teologie na olomoucké, od roku 1872 také na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde přednášel novozákonní biblistiku. Jeho působení v Olomouci spadá do doby příprav oslav tisíciletého výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu, konaných na Velehradě, jichž se aktivně účastnil. K podpoře obrozeneckého nadšení mezi svými studenty teologie založil také ručně psaný časopis Směs, díky jeho finanční podpoře vycházela však i řada katolických deníků a  publikací.

Sám Bauer se aktivně angažoval v řadě spolků a jelikož si byl vědom, že sám je synem prostého mlynáře, pomáhal po celý život chudým dětem ke vzdělání. Na pozici brněnského biskupa se proslavil především čilou stavební politikou, vysvětil 39 nových kostelů (mezi nimi i chrám Panny Marie na Svatém Hostýně)  a 55 oltářů, či inicioval novogotickou přestavbu katedrály sv. Petra a Pavla v Brně. V době působení v úřadu olomouckého arcibiskupa jej papež Pius X. jmenoval kardinálem. Přes vleklé zdravotní potíže dál horlivě pokračoval v započaté práci. Zemřel v listopadu roku 1915 a místem jeho posledního odpočinku se stala katedrála sv. Václava v Olomouci, jak si sám přál.

Autor: Mgr. Ivana Martišková, historik Muzea regionu Valašsko ve Valašském Meziříčí