Samotnému zahájení prací předcházelo jednání vedení obcí s majiteli dotčených pozemků. Situaci zkomplikovali majitelé pozemků například v Huslenkách. „Kvůli několika lidem, kteří nesouhlasili, jsme museli změnit trasu vedení kanalizace,“ řekl starosta Huslenek Oldřich Surala.

Podle projektu měla trasa vést nejjednodušším způsobem. Ten se však zkomplikoval. „Změna trasy se pak podepíše na financích i náročnosti. Museli jsme požádat o nové územní rozhodnutí,“ popsal starosta. O jakou částku bude projekt dražší, se však zatím nedá říct.

Při shánění souhlasu majitelů se podle starosty objevily dvě skupiny lidí. „Někteří vlastníci souhlas nedali. Kde to šlo, našli jsme jiné řešení,“ podotkl Surala. Jiní podle něj situaci chápali a přechod pozemku povolili. „Jsem rád, že se drobné komplikace vyřešily. Nyní jsme před stavebním povolením, které bychom měli získat během února,“ dodal starosta.

Další komplikace se však podle něj mohou objevit na podzim, kdy podle harmonogramu mají začít výkopové práce. Trasa kanalizace totiž povede i přes zahrádky Huslenčanů.

S několika sty smluv se potýkali současní zastupitelé ve Francově Lhotě. Přestože měli již asi čtyři sta podpisů od předchozího zastupitelstva, práce zbylo stále dost. „Jednalo se o dlouhodobý proces. Se změnami v projektu nabýval také počet smluv,“ přiblížila starostka Kateřina Trochtová.

Vedení obce se tak zabývalo měnícími se vlastníky i majiteli, kteří souhlas dát nechtěli. „Párkrát jsme museli změnit trasu, hledat jiná řešení. V současnosti však žádný dramatický problém nemáme,“ dodala. Všechny podpisy by vedení obce mělo mít před odevzdáním dokumentace stavebnímu úřadu.

Smlouvy nyní čeká už jen finální revize. Stavební řízení by tak mohlo začít už v únoru.

Žádné výrazné problémy neměli zastupitelé při podepisování smluv ve Valašské Polance.

„Při shánění souhlasu se vstupem na pozemek jsme neměli problémy. Snad u jednoho či dvou vlastníků. Tyto komplikace jsme ale vyřešili ke spokojenosti všech,“ přiblížil Deníku už před časem starosta Valašské Polanky Josef Daněk.

V současné době má vedení Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, které Čistou řeku Bečvu zaštiťuje, před sebou dva velké úkoly.

„Jsou jimi zdárná výběrová řízení na zhotovitele a dofinancování projektu,“ řekl předseda sdružení Jaromír Kudlík.

Co se získávání podpisů majitelů pozemků týká, shoduje se se starostou Huslenek. „Někteří majitelé neberou v úvahu, že Čistá řeka Bečva je projektem pro službu veřejnosti. Většina lidí nám však vychází vstříc,“ zhodnotil.

Dělníci v následujících letech vybudují celkem sto šedesát osm kilometrů kanalizace pro devatenáct tisíc lidí. Celkové náklady projektu Čistá řeka Bečva II se vyšplhají na částku přesahující půl druhé miliardy korun. Projekt by měl být dokončen v roce 2014.