Všestrannost v umělecké tvorbě vychází z jeho životních zkušeností. Prošel si hned několik profesí. Začínal jako dělník, zkusil si kočovný život cirkusáka, pracoval jako manažer ve velkých obchodních řetězcích. „Nechávám se inspirovat mezilidskými vztahy i lidmi samotnými. K tvorbě mě podněcuje také politika a dění kolem,“ vysvětluje.

Největší múzou je pro něj ale vlastní žena. „Bez manželky bych nemohl být takový, jaký jsem. Inspiruje mě každé ráno i večer,“ prozrazuje.

Sám se považuje za obyčejného člověka, kterého baví stále se něčím zaměstnávat. K tomu vede i své děti. „Rozhodně netvořím z nudy. K tomu, abych mohl něco dělat, potřebuji emoční zážitek, určité naladění. Pozitivní je rozhodně lepší,“ přiznává.

Vlohy u něj prý objevili učitelé už na základní škole. „Je zajímavé, že u některých učitelů jsem dostával z výtvarné výchovy trojky a zároveň i ocenění,“ popisuje první zkušenosti s kreslením.

V jedenácti letech pak dokonce zvítězil na soutěži pořádané v Ostravě.

Za malbu Můj koníček jsem získal ocenění na soutěži Děti, mír a umění, “ směje se.

Vážněji míněné pokusy o uměleckou tvorbu datuje od roku 1983. Tehdy začal navštěvovat skautský turistický oddíl, kde byly všechny stěny klubovny pomalované. „Moc se mi to líbilo, tak jsem podobné dílo zrealizoval také ve svém dětském pokoji,“ říká.

Díky skautu začal také číst foglarovky a největší zálibu nalezl v tvorbě spisovatele a ilustrátora Ernesta Thomsona Seatona. Po jeho vzoru začal malovat tuší, psal si deníky i básně.

Z dob skautingu mu také zůstala i jeho přezdívka Chrust. „Mnoho lidí mě právě zná jen pod tímto jménem,“ vysvětluje Hába.

Přezdívku dostal pro svou hubenost, kvůli které se prý mu smála především děvčata.

Své obrazy neprodává. Tvorba na zakázku nebo podle přání je pro něj příliš svazující. „Tím by pro mě malování ztratilo své kouzlo,“ tvrdí všeuměl.

Kolegové z branže ho prý motivují pouze do určité míry. „Rád navštěvuji různé výstavy, ale inspiraci v nich přímo nehledám,“ dodává.

Do budoucna plánuje především užívat život.

„Jestli k tomu budu potřebovat dláto, štětec či foťák, tak se jich chopím. Nevím, co budoucnost přinese. Ale rád bych maloval dál,“ přiznává na závěr.

Martin Chrust Hába v těchto dnech vystavuje své obrazy v Koordinačním informačním centru (KIC) ve Vsetíně.