Medailí vznikne pouze limitovaná a číslovaná edice sto neprodejných kusů. Sloužit budou k reprezentativním účelům arcibiskupství, například jako dary pro významné návštěvy.

„Pro veřejnost pak bude určena medaile menšího provedení z obecného kovu. Jako poděkování ji mohou získat ti, kdo přispějí na opravu Sarkandrovy kaple v Olomouci,“ doplnil arcibiskup Graubner, který si ve vsetínské mincovně, co se ražby medailí týče, odbyl svou premiéru. Konečnou podobu pamětní mince chválil.

„Výsledek je skvělý, jsem opravdu spokojený,“ řekl Jan Graubner.

Na líci medaile je zpodobněný sv. Jan Sarkander v klerice, ruce má sepjaté k modlitbě. Za ním v pozadí je velký kříž.

„Rubová strana pak zpodobňuje mučení kněze v roce 1620. Jde o detail reliéfu z kamenného epitafu, který Sarkandrovi nechali krátce po jeho skonu vytvořit jeho bratři. Kamenná deska je umístěná v Sarkandrově kapli v Olomouci,“ připomněl rytec Tomáš Lamač, který je autorem návrhu pamětní medaile.

Sarkandrova kaple byla vybudována přímo nad mučírnou, v níž kněz zemřel. Dodnes se v ní dochoval i původní mučící nástroj – skřipec. Váže se k němu zajímavost, která souvisí s nynější opravou kaple. Skřipec byl zapuštěný asi třicet centimetrů v zemi a dřevo v tomto místě už značně uhnilé. Restaurátoři proto rozhodli, že bude lepší poškozenou část odřezat a skřipec umístit na kovovou patku.

„Přemýšleli jsme, co s tím odděleným kusem, který byl po krajích uhnilý, ale uvnitř zdravý. Nakonec se z této části skřipce, která byla čtyři sta let v zemi, podařilo udělat několik biskupských křížů,“ přiblížil arcibiskup Jan Graubner.

Jeden takový kříž nyní sám nosí na krku. Ozdobený je rubínem, který odkazuje na první Sarkandrův životopis, jež vyšel brzy po jeho smrti a jmenoval se Rubín Moravy.

Čtvrteční ražba sarkandrovské medaile navazuje na historickou tradici mincovnictví olomouckých biskupů, jejíž základy položil roku 1608 v Kroměříži kardinál František z Dietrichštejna. Největší věhlas kroměřížské mince získaly za biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna, který také nechal v roce 1665 postavit budovu biskupské mincovny.

Mince se zde razily dalších sto let a tato tradice se také stala základem pozoruhodné numismatické sbírky uchovávané na Arcibiskupském zámku, sbírky obsahující i další vzácné evropské ražby od patnáctého do dvacátého století.

Věřící zejména v olomoucké arcidiecézi si letos připomínají hned tři výročí spojená se sv. Janem Sarkandrem: 17. března uplynulo 400 let od jeho mučednické smrti, 6. května 160 let od slavnostního vyhlášení jeho blahořečení a 21. května pak 25 let od svatořečení.

Kdo byl sv. Jan Sarkander?

Jan Sarkander se narodil roku 1576 v polském Skočově. V roce 1609 byl v Brně vysvěcen na kněze a postupně prošel farnostmi v Opavě, Charvátech u Olomouce, Uničově, Zdounkách, Boskovicích a nakonec v Holešově.

„Je to doba třicetileté války a sporů mezi katolíky a protestanty. Svatý Jan po návratu z pouti k Panně Marii Čenstochovské upadl do podezření, které se neprokázalo – totiž že to byl on, kdo na Moravu pozval polská vojska pustošící především panství evangelických šlechticů. Nebo že o tom alespoň věděl, neboť byl zpovědníkem moravského zemského hejtmana Lobkovice. Právě Holešov byl Janovou zásluhou před vydrancováním zachráněn. Ačkoli se mu podařilo včas uprchnout a skrývat se, byl nakonec zajat a na následky trojího mučení pak v Olomouci zemřel,“ připomíná osudy kněze pomocný biskup Antonín Basler.