Poklad byl uložený v nádobě, v částečně zachovalých plátěných váčcích, které obsahovaly celé mince ale především zlomky denárů, arabských dirhamů a stříbrných šperků převážně slovanského původu. Nejstarší identifikovanou mincí pokladu je římský denár Trajána (98-117 n.l.) a nejmladší denár Boleslava III (999-1002), který celý nález datuje do přelomu 10. a 11. století. Kromě těchto platidel obsahuje soubor hojně německé otto-adelheidské denáry a samánovské dirhamy, ojediněle i byzantské, italské a francouzské mince, resp. jejich fragmenty. Poklady zlomkového stříbra jsou typické zejména pro severní a východní části Evropy (Poodří , Povislí a Rusko) a v našich podmínkách představují spíše raritu. Stříbro bylo používáno jako platidlo bez ohledu na formu, v jaké bylo distribuováno, proto pouze malá část nálezů byla v celku. Poklad z Kelče souvisí s propojením této oblasti s obchodní magistrálou, která směřovala z tehdy arabského Pyrenejského poloostrova přes Mohuč, Řezno, Prahu, Olomouc, Moravskou branou na Krakov, Kyjev a dále na východ do Povolží a k Chazarům.

Kelečský poklad byl ovšem v roce 1938 vyzvednut jen částečně. V letech 1989-98 byla objevena druhá část v bezprostřední blízkosti místa původního nálezu. Stříbrné zlomky naštěstí skončily v Národním muzeu v Praze a k dnešnímu dni je tedy registrovaných celkem 798 evropských mincí a jejich zlomků, 1222 fragmentů islámských mincí (a jeden kompletní dirham), 306 zlomků stříbrných šperků a několik desítek neidentifikovatelných fragmentů. Na místě nálezu pokladu, na vrchu Strážném, nalezneme dnes na okraji hájku menší kamenný pomník. Upomíná nejen na slavný objev, ale i na časy, kdy Kelečskem táhly obchodní karavany a kde se potkávalo největší bohatství západu i východu.

Autor: Eva Čermáková, archeoložka, Muzeum regionu Valašsko