„Návštěvníka s pořadovým číslem dvě stě tisíc jsme přivítali v srpnu 2017. Teď jsme na začátku jedenácté sezony a počet příchozích už překročil tři sta devadesát tisíc. Čtyřsettisícího návštěvníka očekáváme někdy koncem května nebo v červnu,“ říká destinační manažer rožnovské radnice Marek Havran.

Dodává, že stoupající oblibu rozhledny nezbrzdily ani poslední dva covidové roky. Naopak v obou padly návštěvnické rekordy: 46 respektive 48 tisíc návštěvníků.

„V roce 2019 si rozhledna připsala také svou první a zatím tedy poslední svatbu. Pravidelně se zde organizují noční výhledy, dvě sezony už má za sebou také letní kino na rozhledně zvané Valašský letňák,“ dodává Havran.

Rozhledna oslavila desáté výročí, myšlenka získat pro Valašsko takovou stavbu z dílny architekta Dušana Jurkoviče je však mnohem, mnohem starší. A dokonce se ani netýká Rožnova pod Radhoštěm.

Rozhlednu si u Jurkoviče objednali už v roce 1896 členové turistického oddílu z Valašského Meziříčí. Měla vyrůst na kopci nad Brňovem, který je dnes místní částí Valašského Meziříčí. Pro nedostatek peněz ale ke stavbě nikdy nedošlo.

V plánu byla rozhledna i sedačkový výtah

K oživení myšlenky stavby Jurkovičovy rozhledny na Valašsku došlo v druhé polovině 60. lete minulého století. Tentokrát už v Rožnově pod Radhoštěm. Konkrétně s ní přišel tehdejší ředitel zdejšího Valašského muzea v přírodě Jan R. Bečák.

„Rozhodnutí, že se rozhledna bude stavět na Karlově kopci padlo v roce 1967. V sedmdesátém roce už jsme měli naprojektovaný i sedačkový výtah, který měl dopravovat návštěvníky z parkoviště u Mlýnské doliny k zamýšlené rozhledně a dále na Valašskou dědinu, která byla tehdy rozestavěná,“ připomněl projektant Antonín Závada, který v uvedené době ve Valašském muzeu v přírodě pracoval.

K naplnění plánů ale ani tentokrát nedošlo a záměr stavět v Rožnově rozhlednu byl zase na nějaký čas odsunut do pozadí. Později vizi oživil etnograf a rožnovský zastupitel Daniel Drápala.

„Doktor Drápala našel ve Valašském muzeu v přírodě původní náčrt od Jurkoviče,“ připomněl Alois Vychodil, rožnovský zastupitel a v době před deseti lety také místostarosta města.

Tentokrát už vedení města nezaváhalo a začalo hledat vhodnou lokalitu. První volba padla na kopec Hradisko se zříceninou strážního hradu. Problémy s pozemky a nutnost náročného archeologického výzkumu ale přesunuly pozornost radnice jinam. Volba padla znovu na Karlův kopec, kde pozemky patřily městu. Výhodou bylo navíc těsné sousedství s rožnovským skanzenem.

Přispěl i tehdejší místostarosta

Nelehký úkol dostal architekt Antonín Závada, který podle více než sto let starého náčrtu rozhledny od architekta Dušana Jurkoviče musel připravit kompletní dokumentaci ke stavbě. Bylo samozřejmě také nutné zajistit na stavbu potřebné peníze.

„Předpokládaný odhad byl něco přes dvanáct milionů korun, podařilo se nám ale získat dotaci 8,2 milionu korun z Evropské unie, oslovil jsem také Miroslava Valentu a jeho nadaci, odkud jsme obdrželi dva miliony sto tisíc. Na město tedy zbylo zhruba 1,9 milionu korun,“ vylovil z paměti patřičná čísla Alois Vychodil.

Osobně se také na stavbě finančně podílel, to když bylo potřeba zaplatil měděné rýny.

„Stálo to tři tehdejší místostarostovské platy,“ usmívá se Vychodil.

Na stavbu rozhledny „padlo“ 200 kubíků dřeva speciálně přivezeného z Jeseníků. Nosné prvky jsou z dubu, na ostatní části byl použit smrk nebo jedle. Veškeré kovářské a klempířské práce a většina tesařských prací včetně detailů byla prováděna ručně za použití starých, dnes již téměř nepoužívaných, pracovních postupů.

Barevné řešení rozhledny odpovídá Jurkovičovým stavbám na Pustevnách. Ještě před otevřením uložilo vedení rožnovské radnice do vrcholu vyhlídkové věže kapsli pro budoucí generace.

„Je v ní uložená láhev rožnovské slivovice, aktuální výtisk Spektra Rožnovska a také mince a bankovky,“ vyjmenoval Vychodil.

Na Jurkovičovu rozhlednu se lze dostat několika směry. Nejčastěji využívaná je cesta od velkého parkoviště vedle areálu Mlýnská dolina, který je součástí Valašského muzea v přírodě.

Trasa vede od lávky přes dřevěný mostek nad parkovištěm, dále nahoru do kopce po zelené turistické značce. Trvá přibližně 30 minut a dá se projít i s kočárkem.

Statistické údaje a zajímavosti o rozhledně:

  • Umístění: Karlův kopec 480 metrů
  • Výška rozhledny: 31,09 metru
  • Výška vyhlídkové plošiny: 18,8 metru nad úrovní terénu
  • Počet podlaží: sedm
  • Použitý materiál: kámen, dřevo, kov
  • Celkové náklady: 12,2 milionu korun
  • Dotace: 8,4 mil. korun z EU, 2,1 mil. korun z Nadace Děti-Kultura-Sport, 68 700 korun věnoval Alois Vychodil