„Když jsme přijeli do Zlína poprvé, mnoho lidí v tom mělo zmatek. Nevěděli, kdo byl Tomík Baťa a kdo Jan Antonín,“ vysvětluje vnučka Jana Antonína Bati Dolores Ljiljana Bata Arambasic. Připouští, že po téměř dvanácti letech mají lidé mnohem jasněji. Přesto podle ní nelze napravit nespravedlnosti, které se v minulosti staly.

„Často se nás lidé ptají: Proč vám ještě nevrátili váš dům?“ přibližuje Dolores, milá a usměvavá dáma s bezvadnou češtinou. Přiznává, že je ráda, že dům nezbourali a že je o něj v dnešní době postaráno nejlépe, jak to jde. Ve vile, kde žila její rodina před odchodem do Brazílie, funguje dlouhodobě Český rozhlas. Odhalení pamětní desky Jana Antonína Bati na „jeho“ domě je jednou z částí programu, který potrvá ve Zlínském kraji celých jedenáct dní. Koná se ve Zlíně, v Uherském Hradišti a Otrokovicích.

Rodný dům J. A. Bati ve Starém Městě, v jehož dvoře se nacházela sodovkárna. Na snímku vnučka J.A. Bati Dolores Ljiljana Bata Arambasic
Potomci Jana Antonína Bati vzpomenou svého předka, rodáka z Hradiště

Za akcemi stojí Nadační fond Jana Antonína Bati s více než 20 partnery. Program začal včera besedou nazvanou Tehdy tu byla džungle o aktivitách firmy Baťa v Brazílii a o plánech na kolonizaci tamních území. „Myslím si, že je to jedna z nejlepších možností, jak dědečka představit a říci, že se nic nezměnilo. I myšlenky, které prosazoval, jsou pořád stejné,“ uvedla včera před novináři Dolores Ljiljana Bata. Často se prý J. A. Bati ptali, proč staví velké říše. „Nestavím impéria, stavím člověka,“ říkával vždycky. Dědeček byl podle Dolores věčný optimista, věřil v to, co dělal, a nechal za sebou stovky šťastných lidí.

Vyvrcholením celého programu má být 7. až 8. března konference Budování baťovských továren a měst v Československu a ve světě. Součástí je i řada doprovodných akcí. Například výstava už zmíněné stejnojmenné besedy Tehdy tu byla džungle aneb Baťovská kolonizace v Brazílii. „Zatím byla k vidění pouze v Brazílii,“ uvedl za organizátory Zdeněk Mikel.

Sonja Baťová. Ilustrační foto.
Zemřela Sonja Baťová, manželka po Tomáši Baťovi

Podle vnučky Jana Antonína Bati expozice ukazuje, jaké podmínky měl Jan Antonín v Brazílii, než začal stavět nové impérium. „A zároveň pomyslně završí naši práci,“ vysvětlila.

Další výstavy budou například ve 13. budově Baťova areálu nebo v prostorách zlínské radnice. Do organizace doprovodných akcí se zapojila i Nadace Tomáše Bati, která dříve osobu Jana Antonína Bati neprezentovala. „Těší nás, že jsme se dohodli na spolupráci. Mezi přednášejícími jsou také její zástupci,“ doplnil zakladatel Nadačního fondu J. A. Bati Robert Hájek.

Jan Antonín Baťa se narodil 7. března 1898 jako nevlastní bratr zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati, po jehož smrti se v roce 1932 stal v souladu se závětí Tomáše Bati jediným majitelem akciové společnosti Baťa ve Zlíně. Pod jeho vedením vzkvétala jak společnost Baťa, tak i město Zlín. Pozval sem přední architekty, založil filmové ateliéry či školu umění. Po druhé světové válce ho Národní soud v Československu označil v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil. Svůj život dožil v Brazílii. Ani tam ale nezahálel a dokázal vytvořit další impérium na zelené louce, resp. tam, kde dříve bývala džungle.