Vzápětí po nacistické okupaci republiky v roce 1939 se Josef Sousedík zapojil do domácího odboje. Konkrétně byl členem organizace Obrana národa. Na konci téhož roku ale postihlo Obranu národa rozsáhlé zatýkání, jemuž neunikl ani Sousedík, který byl ovšem už v lednu následujícího roku propuštěn. Poté se pokusil o obnovení činnosti Obrany. Avšak je znovu zatčen a pět měsíců vězněn na Kounicových kolejích v Brně. Přesto po návratu z vězení nadále pokračoval v organizaci odboje. Odbojová skupina, která vznikla kolem jeho osoby, se vyhnula zatýkání během heydrichiády, a proto mohla podporovat rodiny zatčených odbojářů a sbírat zpravodajské informace, které posílala do Londýna.

Sousedíkova skupina zintenzivnila svoji činnost během roku 1944, kdy na Moravě došlo k růstu protinacistického odboje. Navázala spojení s výsadkem parašutistů ze skupiny CLAY pod vedením četaře aspiranta Antonína Bartoše. Díky jejich vzájemné spolupráci začaly na Vsetínsku nabývat konkrétní obrysy plány povstání proti okupantům. Na podzim roku 1944 pronikl do Sousedíkovy organizace konfident gestapa František Šmíd, zvaný Velký Franta, jemuž Sousedík důvěřoval, a to navzdory jeho špatné pověsti. Tato důvěra se mu stala osudnou. Dne 15. prosince 1944 dochází k zatčení Josefa Sousedíka gestapem. Ještě téhož dne byl odpoledne v prvním patře budovy Okresního úřadu při výslechu zastřelen. Přesné důvody jeho popravy nejsou známy. Místní odboj tím přišel o svého čelního představitele a město o významného rodáka.

Po válce udělil prezident Edvard Beneš Josefu Sousedíkovi Československý válečný kříž „in memoriam". Jenže nástup komunismu změnil pohled na odbojářského hrdinu. Protože to byl podnikatel – kapitalista, nesměl se jeho životní příběh připomínat. Pamětní deska umístěná na budově, kde Sousedíka zastřelili, musela být roku 1949 odstraněna. Také jeho rodině se dostalo od komunistů pouze ústrků a bezpráví. Teprve po listopadu 1989 byl Josef Sousedík rehabilitován.

Autor: Pavel Mašláň, historik MRV, Vsetín