O výsledcích průzkumu, který sympóziu předcházel, hovořil Valašský deník s Jiřím Růžičkou. Ředitelem vsetínské obecně prospěšné společnosti Elim. Organizace, která pomáhá lidem stojícím mimo zájem společnosti.

Jaká je situace v oblasti bezdomovectví na Vsetínsku?

Na území bývalého okresu Vsetín bylo zjištěno téměř tři sta osob ohrožených bezdomovectvím. Z nich šestnáct procent žije na území Rožnovska, devětačtyřicet procent na Valašskomeziříčsku a pětatřicet procent na Vsetínsku.

Ne všichni však služby, které jim nabízí organizace zabývající se pomocí těmto lidem, využívají…

Pobytové služby a noclehárny využívalo v době šetření, to je na jaře letošního roku, sto deset osob. V nízkoprahových denních centrech pak pobývalo padesát lidí. Takzvaně v terénu tedy žilo sto šestasedmdesát o­sob.

Při mapování situace bezdomovectví na Vsetínsku se uskutečnilo také dotazníkové šetření. Jaké jsou jeho výsledky?

K dispozici máme přes dvě stě dotazníků. Z průzkumu vyplývá, že muži jsou bezdomovectvím ohroženi z devětasedmdesáti a ženy z jednadvaceti procent. Nejčastěji zastoupenou věkovou skupinou jsou osoby ve věku od 55 do 64 let. Průměrný věk u mužů bezdomovců je dvaačtyřicet let let, zatímco u žen je to třicet sedm roků.

Jaké jsou důvody, které vedou ke ztrátě bydlení?

Mají nejrůznější pozadí. Od závislosti, vydědění, úmrtí rodičů, rodinné neshody, rozchod partnerů, výkon trestu až po neshody se spolubydlícím.

Jsou to jediné argumenty?

Rozhodně ne. Důvodem odchodu ze společné domácnosti je také nevýhodné společné posuzování osob pro stanovení dávek na úřadech práce. Proto dotázaní volili jiný způsob bydlení, kde jsou posuzováni samostatně a mohou tak dosáhnou na přidělení sociální dávky.

Stále hlasitěji se mluví o zadluženosti českých domácností. To zřejmě s bezdomovectvím taky souvisí…

Zjištění zadluženosti osob bez domova bylo zajímavé. Že má dluhy, uvedlo třiašedesát procent dotázaných. Přitom převažuje kombinace dluhu na zdravotním pojištění spolu s půjčkami, dluhy za nájem a na výživném.

To jsou závažná zjištění. Na tom, do jaké situace se někteří lidé dostali, nic změnit asi nepůjde. Ukázala ale konference, jak tento problém řešit? To, že lidé zůstanou na ulici, a přiznejme, že někteří ani za to nemohou, i když takových je minimum, nevede k ničemu dobrému.

To ani cílem sympózia nebylo. Jde o tak závažný problém, že řešit jej koncepčně je nutné od nejvyšších míst.

Ale přece, existují už nyní nějaké způsoby, jak z tohoto začarovaného kruhu ven?

Na konferenci byly představeny způsoby řešení bezdomovectví v zemích Evropské unie. Novým trendem v Evropské unii je přístup praktikovaný v severských zemích, zaměřený na takzvaný Housing first. To znamená nejdříve poskytnout takovým lidem bydlení, a potom řešit jejich ostatní problémy. Tento systém je levnější a lépe tam funguje i pro dlouhodobé bezdomovce.