Rané odrůdy jsou na tom sice hůře, stromy, které kvetou při stávajících deštích, mají ale pěknou násadu. Podle odborníků není třeba panikařit.

Oldřich Ohryzek ze Vsetína má na výše položeném slunném místě jabloně, trnky, třešeň, višeň, hrušně i broskvoně.

„Višeň vypadá v pohodě, ale všiml jsem si, že na třešni bylo letos málo květů. Podezřele moc květů opadlo z hrušky,“ zamyslel se pěstitel.

PODEZŘELE MOC KVĚTŮ ZE STROMU OPADALO

Statný ořech se mu jeví zatím v pořádku.

„Když zarodí, je toho metrák. Ale vloni bylo sucho a ořechy byly malé. Jabloně vypadají v pohodě a na trnky je ještě brzo,“ dodal.

Majitelka rozsáhlých sadů ve Lhotě u Vsetína Denisa Mezníková upozornila na dva největší nepřátele pěstitelů v tomto období mráz a sucho.

„Problém byl v tom, že stromy letos kvetly a odkvetly velice rychle. První přízemní mrazíky naběhly v půlce dubna. Další náraz byl osmého května,“ popsala. Tehdy v sadě naměřili při zemi 3,3°C a ve dvou metrech 1,5°C.

Stromy mají kořeny hlouběji a chvíli trvá, než se k nim dostane voda. „V dubnu, kdy stromy nejvíce kvetly, jsme měli vlhkost půdy ve třiceti centimetrech jen osmnáct procent. Teď po deštích máme pětadvacet,“ přiblížila.

„Vloni touto dobou byla vlhkost ve třiceti centimetrech kolem třiceti procent, předloni sedmadvacet. Vlhkost půdy z dlouhodobého hlediska se pořád snižuje,“ upozornila Denisa Mezníková.

STROMY SI UMÍ ÚRODU SAMY ZREDUKOVAT

Stromy se podle ní chovají přirozeně, je-li sucho, úrodu si zredukují.

„Normálně k tomu dochází v červnu, kdy je sušší období. Letos to bylo už teď, téměř hned po květu. Hodně květů zůstalo neopylených a další část opadla. A i když měly plůdek, strom je tak zvaně pustil,“ vysvětlila velkopěstitelka.

„Studený máj, ve stodole ráj. Myslím, že teď to má v sadech normální průběh, spíš byly nenormální tři týdny v dubnu a konec března, kdy nepršelo a bylo sucho,“ zhodnotil situaci odborný instruktor pěstování ovoce Českého zahrádkářského svazu Vsetín Jiří Martiš.

Letos podle něj začaly stromy kvést o deset dní dříve.

„Náskok, co byl za březen a duben, už je ztracený a dostáváme se na normální průběh. Ještě ale není vyhráno. Jestli bude mrznout, bude to problém, protože plůdek je citlivější než květ. Ten snese až minus dva stupně, plůdek při minus jednom končí,“ upozornil zahrádkář.

Mrazy ale působí jen v pásech a na některých místech.

„Na kopci je to jinak, studený vzduch steče do údolí. Sousedovi o padesát metrů níž mráz spálil brambory. Já je mám v pohodě. Mikroklima dělá hrozně moc. Kdo je krytý a není v mrazové kotlině, má výhodu,“ vysvětlil zkušený pěstitel.

Morava na tom byla obecně mnohem lépe.

„Měli jsme až o tři stupně víc než v Čechách. Tam brečí ovocnáři podstatně víc. Jsou na tom hůře, sady jim pomrzly. My jsme měli štěstí,“ uzavřel zahrádkář Jiří Mariš.