Na své pomyslné dráze tak Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu a začne se vracet k rovníku, bude proto nejdelší den v roce a noc bude nejkratší. Na jižní polokouli dnes naopak začíná astronomická zima.

Podle předpovědi meteorologů mají počátek astronomického léta provázet vedra. Dnes by se sice mohly ojediněle objevit přeháňky nebo bouřky, přesto mohou maximální denní teploty vystoupat až k 31 stupňům Celsia. V dalších dnech to může být 32 až 35 stupňů. Tropické teploty meteorologové očekávají minimálně do poloviny příštího týdny.

Z měsíčního výhledu vyplývá, že tepleji než obvykle má být do poloviny července. Postupně však má přibývat srážek. Nejsušší má být tento týden.

Astronomické léto je období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti. Klimatologické léto trvá od 1. června do 31. srpna. Vegetační léto je pak roční doba, kdy jsou průměrné denní teploty vyšší než 15 stupňů Celsia. Závisí na nadmořské výšce.

Přesný čas začátku astronomického léta vědci pro každý rok vypočítávají. Mezi jednotlivými roky jsou několikahodinové rozdíly, například loni astronomické léto začalo 34 minut po půlnoci. Čas slunovratu mění i přestupný rok. Astronomické léto proto nemusí vždy začínat 21. června, ale výjimečně i 20. června. Poprvé od roku 1796 se tak stane v roce 2020.

Důvodem měnícího se počátku léta je nepřesnost kalendářního roku, který trvá 365 dnů. Země totiž oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Nepřesnost v kalendáři vyrovnávají přestupné roky.