Čtvrtá hospodyňka se mezitím věnuje vaření. Místnost plní lákavá vůně hub a zeleniny, která se line z hrnce umístěného nad otevřeným ohněm. Tradiční valašská štědrovečerní polévka – štědračka – je za okamžik hotová a může se podávat. Chutná náramně.

„Jednou z hlavních přísad jsou hřiby. Letos jich bylo hodně, takže i v této polévce je jich hodně,“ usmívá se hospodyně Anna Pavlicová a plní přitom talíře voňavým pokrmem.

Co se zmíněných hřibů týče, podle kuchařky nemusí jít o žádný konkrétní druh. Může to být směs jakýchkoliv – pochopitelně jedlých – hub.

Další důležitou ingrediencí je zelenina.

„Do štědračky patří mrkev, celer, cibule. A také hodně brambor. Zahušťuje se moukou a smetanou. Kdysi se také dělávala zásmažka z loje, protože jiného tuku nebývalo,“ vypráví Anna Pavlicová. Kromě uvedených přísad se ve štědračce mohla objevit třeba také pohanka nebo sušené ovoce.

Štědračka bývala jen jedním z několika vánočních chodů ve valašských chalupách. Na štědrovečerním stole se objevovalo vše, co se během celého roku urodilo na poli a v zahradě. Začínalo se chlebem či oplatkou s medem, jedla se hrachová polévka, míchané brambory či různé kaše.

Stánky, zvyky i Mikuláš

Příjemní povídání o vánočních pokrmech s hospodyněmi ve fojtství přetrhává řinčení řetězů, které se ozývá zvenčí. To čertovské družiny z Valašských Klobouk, Zděchova a Lačnova v děsivých maskách prohánějí návštěvníky rožnovského skanzenu po palouku Dřevěného městečka.

Jejich přítomnost je na tradičním Vánočním jarmarku ve Valašském muzeu už tradicí. V patách za rozdováděnými čerty se ubírá skupinka mlčenlivých, bíle oděných postav. Když míjejí početné návštěvníky skanzenu, zasyčí a tváře lidí pohladí peroutkou. Mezi chalupami je k vidění také důstojná postava Mikuláše, kterého doprovází anděl.

Dřevěné městečko je o Vánočním jarmarku tradičně obležené tisícovkami návštěvníků. Přesouvají se mezi početnými stánky, v nichž více než stovka řemeslníků a lidových výrobců nabízí své zboží. Ke koupi jsou vánoční ozdoby, domácí obuv, keramika, odlévané zvony, šperky, výrobky z drátů, ze šustí, řezbářské a textilní výrobky, jmelí i vánoční stromky.

Lákadlem je také bohatý doprovodný program. „Představují se soubory z Valašska, Zlínska, východních Čech i z Kysúc. Kostelem svaté Anny zazní známé i neznámé koledy. Oživené jsou také expozice Valašské dědiny doplněné o obchůzkový program souborů Radhošť a Podžiaranček z Papradna,“ přibližuje dvoudenní programovou náplň ředitel Valašského muzea Jindřich Ondruš.

Příchozí mají také možnost připomenout si řadu vánočních zvyků. Třeba lití olova či pouštění lodiček. Ve staré škole ve Valašské dědině si mohou zazpívat koledy, hospodyně je učí péct a zdobit perníčky, k ochutnání budou štědrovečerní pokrmy. „K vidění je též výroba březových metel, šindelů, svíček ze včelího vosku, výroba ze šustí a také textilní techniky jako paličkování,“ doplňuje Jindřich Ondruš.