Za tu dobu už není po řádění živlu v oblíbené turistické lokalitě ani památky. Naopak.
Někdejší dominanta Pusteven – útulna postavená už v roce 1899 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče – stojí znovu v celé kráse na svém místě. Její slavnostní otevření si za krásného slunečného počasí nenechaly ujít stovky lidí.
Coby turista na Pustevny opakovaně přijíždí Pavel Urban z Rožnovska. Byl zde i před šesti lety, nedlouho poté, co Libušín zdevastovaly plameny.
„To se přiznám, že jsem měl slzy na krajíčku. Ten pohled zabolel. O to více musím dneska smeknout před tím, co se řemeslníkům podařilo. Nový Libušín je opravdu nádherný. Těším se, až se podívám také dovnitř,“ řekl Pavel Urban.
LIBUŠÍNU POŽEHNAL ARCIBISKUP GRAUBNER
Podobně mluvil také jeden z čestných hostů arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Mons. Jan Graubner, který při slavnostním otevření Libušínu požehnal.
Prozradil, že na Pustevny má dávné vzpomínky, když zde byl ještě jako dítě s rodinou. Poté naposledy rok před ničivým požárem a znovu až dnes.
„Už zvenku na mne Libušín působí skvěle. Nevím, jestli to bylo tak krásné, když to kdysi bylo nové. Jestli se to nyní nepodařilo udělat ještě lépe,“ ocenil práci řemeslníků Jan Graubner.
O obnově zničené památky rozhodlo vedení někdejšího Valašského (dnes Národního) muzea v přírodě v Rožnově doslova pár hodin po ničivém požáru v roce 2014. Postupovalo se formou vědecké rekonstrukce, tedy za použití tradičních metod a postupů.
„Dnes, po dvou letech příprava a čtyř letech práce, jsme se dostali k bodu, kdy bude Libušín znovu otevřený a budou jej znovu moci využívat lidé,“ uvedl na brífinku před slavnostním otevřením generální ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš.
První měsíc budou moci lidé využít zdarma komentovaných prohlídek.
„Od druhé poloviny září, nejpozději prvního října pak začne restaurační provoz, tak jak ho známe po celou historii trvání Libušína,“ doplnil Ondruš.
Jedním z čestných hostů čtvrtečního otevření Libušína byl také ministr kultury Lubomír Zaorálek.
„Jsem rád že po požáru v březnu 2014 velmi rychle vznikla shoda na tom, že se Libušín musí opravit,“ řekl Zaorálek.
Vyzdvihl především veřejnou sbírku, v níž se nashromáždilo na jedenáct milionů korun a stala se jednou z nejúspěšnějších sbírek vůbec.
„Dnes žijeme v časech, kdy se spíše věci, třeba sochy, bourají. Tady se naopak něco postavilo. A za významného přispění veřejnosti. Ukazuje to, jak se lidé v regionu s Libušínem a Pustevnami identifikují. To samozřejmě souvisí s tím, že kdekdo z nás, včetně mě, má v rodinných albech své předky vyfocené právě před Libušínem,“ řekl ministr kultury.
VYŠLA SPECIÁLNÍ ZNÁMKA S LIBUŠÍNEM
Na slavnostní otevření Libušína zareagovali také rožnovští filatelisté. Pro sběratele vydali k této příležitosti v omezeném rozsahu speciální dopisnici výplatní hodnoty A se soukromým přítiskem a také známky s přítiskem na kuponech.
„Na dopisnici je současná podoba Libušína po obnově. Na kuponech známek je také současná podoba Libušína, kresba celého Libušína a portrét architekta Dušana Jurkoviče,“ přiblížil za rožnovský Klub filatelistů Vladimír Vystavěl.
Libušín vyhořel v noci 3. března 2014. Jeho obnova započala v roce 2017 a podílelo se na ní více než dvě stě řemeslníků, restaurátorů a dalších odborníků.
Přišla na 117,5 milionu korun. Vědeckou rekonstrukcí se podařilo vrátit stavbě podobu, kterou měla v roce 1925.
