Kliknutím zvětšíteJe sobota, druhý lednový víkend roku 2021. Na Pustevny míří tisíce lidí z celého kraje, tlak roste v odpoledních hodinách. Jindy by to byl zřejmě takříkajíc "zlatý důl", dnes je ale situace pochopitelně poněkud jiná. Fungují žel jen dvě výdejní okénka. „Loni byla restaurace otevřená dvacet devět dní,“ podotýká odpovědný vedoucí Libušína Jakub Nykl.
Objekt Libušína, podobně jako vedlejší Maměnky, má ve správě Národní muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Jakub Nykl, jenž zastupuje nájemce, poznamenal, že muzeum jim slevy z nájmu poskytnout nemůže.
„Jinak musím říci, že s muzeem vycházíme velmi dobře. Jsou tam lidé na správných místech,“ dodal s tím, že zatím čekají na případné kompenzace od státu.
K tomu, nakolik pokryjí ztrátu výdejová okénka, se Jakub Nykl nedokázal vyjádřit. „To je těžké. Vzhledem k tomu, jak krátce jsme měli otevřeno, nemáme s čím srovnávat. Ale jisté je, že jsme přišli o hodně peněz, protože tady vrcholí zimní sezóna po Vánocích, a to jsme museli mít zavřeno. Takže jsme zrušili mnoho pobytů,“ vysvětlil.
Běžkaři upravují stopy, turisté je ničí. Třeba autem…
Šest mužů, dvě ženy, každý v rukou lopatu, kterou z okrajů běžecké trasy nabírali sníh a nahazovali ho na trať. Obrázek, který mohli spatřit běžkaři v sobotu 9. ledna dopoledne na Pustevnách nedaleko Stezky Valaška.
Jeden z mužů, který se představil jako Petr Bajčík, předseda Ski klubu Valašské Meziříčí, pro Deník sdělil, že místem prochází několik běžeckých tras. „Domluvili jsme se s dalšími lyžařskými kluby na brigádu. Toho sněhu není moc, tak aby se tady něco pohodilo, aby se tady dalo jezdit na jedničkových lyžích,“ vysvětlil a dodal, že to tak dělají každý rok.
„Už jsme zvyklí, bez toho nemůžeme být,“ poznamenal s úsměvem a prohodil žertem, že kromě lopat ještě mají schované rýče na ty, kteří jim šlapou ve stopě…
S ničením lyžařské stopy mají bohaté zkušenosti a není divu, že na každého jedince, který šlape ve vyjeté koleji, mají zlost.
„Nejhorší je jeden pán, který je tudy schopný projet i automobilem,“ nastínil Petr Bajčík a dodal, že mnozí turisté si myslí, že stopa je udělaná pro to, aby se jim lépe šlo, takže v ní jde třeba několik turistů za sebou.
„Pak tady vznikají dost kolizní situace, skoro se držíme pod krkem. Minulý rok tady byly závody a tudy šla dívčina se psem na vypouštěcím vodítku. Ona na jedné straně, pes na druhé. Přitom děcka jezdila s čísly. A když jí člověk něco řekl, tak ještě na něj vystartovala,“ uvedl Petr Bajčík.
Mezitím k místu přišli další členové oddílu s lopatami a pustili se do práce. Sněhu na trati skutečně nebylo mnoho.
„Tady by pomohlo jedině dát pryč řadu stromů z každé strany, protože tady není propad sněhu. Anebo by ho muselo napadnout tolik, aby to sklonilo větve a ten sníh pak mohl propadnout,“ uzavřel Petr Bajčík.
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
