První písemná zmínka o existenci osady, pochází již z roku 1141. Její název, typický pro tak zvané služebné osady, je odvozen ze staročeského „kladerub, kladorub“ a značí ves „rubačů klád“. Kladeruby od svých počátků náležely olomouckému biskupství a tvořily samostatný statek v tzv. kelečském obvodu.

Členové původně slezského rodu erbu „svěrčku“, píšící se ze Svrčova, drželi už v roce 1392 ve vsi dvůr. Mikuláš ze Svrčova v roce 1539 prodal statek Janu staršímu Obešlíkovi z Lipultovic.

Ten se již následujícího roku zbavil kladerubského léna ve prospěch Viléma z Žerotína na Starém Jičíně. Žerotínové jej pak vlastnili až do pobělohorských konfiskací v roce 1622.

V 1630 pak Kladeruby přestaly být samostatným lenním statkem a byly připojeny natrvalo ke Kelči. Kladerubští ze Svrčova sice z Kladerub vymizeli, na Moravě se však vyskytují nejen v 16., ale i na počátku 17. století.

Do první světové války bylo odvedeno celkem 85 mužů, z nichž 21 se nevrátilo. Jména padlých jsou uvedena na pamětní desce, která je umístněná na kapličce na Hořansku.

V roce 1926 proběhla v obci elektrizace, obec zapíná veřejné osvětlení, které zajišťovalo dvanáct lamp. V roce 1927 začalo fungovat dopravní spojení – autobusová linka – z Kelče do Valašského Meziříčí.

V roce 1959 postavená na návsi autobusová čekárna. V roce 1948 – 1949 byl v obci vybudovaný vodovod, v němž voda tekla samospádem. V roce 1958 ve vesnici otevřeli prodejna spotřebního družstva.

V roce 1962 bylo JZD Kladeruby vyhlášené jako nejlepší v celém novém okrese Vsetín. V Kladerubech funguje spolek hasičů, myslivců, zahrádkářů, fotbalistů a Českého červeného kříže.

Autor: Miloš Konečný, starosta Kladerub